Kvůli plynu asi Česko přijde o evropské miliardy

Kvůli plánům na přechodné využívání zemního plynu můžeme přijít o miliardy euro z evropských fondů. Foto. pixabay.com

Česko plánuje coby přechodnou technologii při transformaci energetiky využívat zemní plyn. Hrozí však, že kvůli tomu přijde o evropské miliardy. Vicepremiér Karel Havlíček přitom sliboval desítky miliard korun z veřejných peněz jen transformaci tepláren.

Už na začátku prosince se zástupci evropských institucí shodli, že fosilní paliva nebude možné dotovat z Fondu spravedlivé transformace (JTF), jehož cílem je dekarbonizace uhelných regionů. Pro Česko je v něm vyhrazeno v letech 2021 až 2027 přes 40 miliard korun, napsal server idnes.cz.

Čtěte také:
Přiznáme a snížíme emise metanu, slibují těžební giganti
Co má větší uhlíkovou stopu? Plyn, nebo uhlí?

Problém je v tom, že plyn je rovněž fosilní palivo. Při spalování má sice oproti uhlí zhruba poloviční emise, ovšem stále častěji se mluví o tom, že při jeho těžbě a přepravě uniká do ovzduší velké množství metanu, který je z hlediska klimatu výrazně škodlivější než CO2.

Česko se tak kvůli svým plynovým plánům může dostat do úzkých. Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela.

Unie navíc počítá, že všechny evropské investice budou regulovány podle „zelené taxonomie“, tedy jakési tabulky aktivit, jež je možné označit za trvale udržitelné. Poslední verze dokumentů, které z taxonomie vycházejí, počítají s přísnými emisními stropy. Plynový zdroj by nesměl překročit limit 100 gramů CO2 na kilowatthodinu, a to za celý životní cyklus. Tedy včetně emisí vzniklých při těžbě suroviny nebo při výstavbě výrobního bloku. Podle expertů se tyto hodnoty dají splnit jen při využití technologie zachytávání uhlíku (CCS), které jsou však zatím velmi drahé a prakticky nevyužívané.

Ministr Havlíček spoléhá i na to, že při přechodu na plyn pomohou i peníze z Národního fondu obnovy, v jehož rámci by mělo Česko dostat zhruba 182 miliard korun na obnovu ekonomiky po koronaviru. Jenže ani to se Bruselu moc nelíbilo. Podle zdrojů MF DNES by však nakonec mohla země získat alespoň výjimku pro centrální zásobování teplem z tepláren, kde je kombinovaná výroba elektřiny a tepla.