Doba čtení:2 m, 1 s
Litevský terminál LNG se nachází v přístavu Klajpeda. Foto. wikipedia.org

Litevský terminál LNG, zařízení pro příjem zkapalněného zemního plynu (LNG), je v přístavu Klaipeda v provozu od roku 2014. Díky této investici se malé zemi s pouhými 2,8 milionu obyvatel podařilo úspěšně ukončit plynárenský monopol Moskvy v Pobaltí. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevicius tehdy hovořil o „průlomu“ pro Litvu a region.

Rusko, které je největším dodavatelem plynu v regionu, totiž již v minulosti prokázalo, že je ochotno využít svou surovinu jako prostředek nátlaku na své sousedy, jako tomu bylo v případě Ukrajiny v letech 2005 a 2006, napsal server msn.com.

Čtěte také:
Litva přestala odebírat elektřinu z Běloruska
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Litva nejenže vytvořila alternativní trasu dodávek a nyní sama vyváží plyn například do Lotyšska, ale díky alternativám, které nabízí terminál, se jí také podařilo vyjednat nižší ceny s ruskou společností Gazprom, která do země stále dodává velké množství zemního plynu plynovodem.

Zatímco v roce 2014 byly ceny plynu v pobaltských státech v některých případech vyšší než v západoevropských zemích, litevští spotřebitelé platili v roce 2020 v průměru 0,0295 eura za kilowatthodinu. V Německu je cena více než dvakrát vyšší.

Úspěšná litevská energetická politika může být v těchto dnech poučením zejména pro Německo. Dokončuje se totiž kontroverzní německo-ruský plynovod Nord Stream 2. To je po poslední německo-americké dohodě jasné. Washington nebude v této věci vyvíjet na Berlín žádný další nátlak – na tom se shodli kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden.

Otázkou nyní je, nakolik bude Německo v budoucnu závislé na ruských dodávkách energie. Již dnes žádná evropská země nezískává z Ruska více zemního plynu než Německo; v roce 2019 to bylo 55,6 miliardy metrů krychlových, což je více než polovina celkového dovozu plynu do Německa.

Na druhém místě byla Itálie s 20,7 miliardami metrů krychlových. Očekává se, že plynovod Nord Stream 2 brzy přivede do Německa až 55 miliard metrů krychlových navíc, což výrazně zvýší závislost na Moskvě. Zastánci projektu plynovodu rádi poukazují na to, že i Sovětský svaz byl během studené války spolehlivým dodavatelem surovin do Německa, čímž pomíjejí obavy Ukrajiny nebo polské vlády, která považuje Nord Stream 2 za hrozbu pro energetickou bezpečnost celé EU. I když Rusko jednoduše nezastaví dodávky do Evropy, jako to udělalo v roce 2006 Ukrajině, je možné, že se Gazprom pokusí diktovat ceny.

Close

Generic selectors
Pouze přesná schoda
Hledat v titulcích
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
Hledat pouze v kategorii
Energetická bezpečnost
Komentáře
Rozhovor
Videa
Z domova
Zajímavosti
Ze světa