Doba čtení:3 m, 46 s
Na podzim uplyne padesát let od chvíle, kdy měřiči na stonavské šachtě začali sledovat parametry svislých důlních děl v souvislosti s těžbou. Časem přizvali ke spolupráci odborníky z ostravské VŠB-TUO a dostali se v této oblasti v revíru společnosti OKD patrně nejdále s největšími zkušenostmi i přínosy pro další hornickou praxi.
„Výsledky měření převážně odpovídají prováděné hornické činnosti. Pokud probíhá v okolí jámy, její stvol je posouván směrem k vydobyté ploše. V závislosti na dobývané mocnosti a vzdálenosti od jámy je pak velikost horizontálních posunů. Obdobně se nám ukazují hodnoty vertikálních posunů závislé na tom, který porub je vydobyt,“ uvedl pro Měsíčník Horník důlní měřič – geodet Tomáš Matušík.
Čtěte také:
Co už nemá využití, prodává OKD nejen do šrotu
Seismická aktivita v revíru OKD
Body nad úrovní porubu podle něj měly poklesy závislé opět na mocnosti sloje a vzdálenosti od jámy. „V globále se pak dá říci, že největší poklesy vykazují body těsně pod povrchem a nejmenší pokles je na bodě v jámě v největší hloubce. Tam se totiž projeví jen vydobyté poruby pod touto úrovní, kdežto do poklesu bodů blízkých povrchu se započtou veškeré vlivy vydobytých porubů v různých hloubkách,“ vysvětlil Matušík.
Sledování konvergencí
V podstatě sledování změny vzdálenosti dvou měřických bodů. „Po zahájení hornické činnosti v ochranném pilíři jam – OPJ – na Severu se začalo měřit v oblasti nejprve zdejší vtažné, pak i výdušné jámy. V severském OPJ se vykopaly poruby 300 201/1, 292 200/4, 292 200/1 a v současné době se dokopává blok 292 200/3,“ líčil důlní měřič – geodet. Tato měření byla zahájena na základě projevů a změn sledovaných na zdivu jam. „Následně byla další důlní činnost podmíněna pravidelným měsíčním sledováním zdiva obou jam. Zde je smyslem zachytit změny, které kolegové ze svislé důlní dopravy při pravidelných obhlídkách nedokážou postřehnout, a přijímat včasná opatření,“ uvedl Matušík. ODMG začala používat při sledování konvergencí přístroj (totální stanici) firmy Leica umístěný pomocí konzoly na průvodnici v jámě. Na každé měřící úrovni jsou zaměřeny dvě dvojice bodů ve dvou kolmých směrech a ze získaných souřadnic jsou vypočítány vzdálenosti protějších bodů a porovnány s předchozími hodnotami.
Hloubkové měření
Sledování vertikálních pohybů v jámě a náražích jednotlivých pater. „Ve věži jámy máme ukotvenu konzolu a do ní usazenu totální stanici Leica zaznamenávající délku k měřícímu signálu. Nejprve na ohlubni, kde je takto připojena výška z povrchu. Tato výška musí být před každým měřením připojena z nepoddolovaného území. Dále je na všech úrovních měřených bodů a pater ukotven signál na průvodnici a na druhou průvodnici umístěn nivelační přístroj, pomocí kterého je měřeno převýšení signál – měřený bod. Toto provádíme na stříšce těžní klece,“ pokračoval důlní měřič – geodet.
Připojovací měření
Pro sledování vodorovných pohybů měřických bodů v jámě. „Součástí je připojení bodů na konkrétních patrech dolu, vždy podle potřeby, kde se právě provádí důlní činnost, a je nutné zde ověřit výchozí body základní důlní sítě. Dělá se to spuštěním dvou drátů do jámy doplněných o závaží k omezení kyvů a souřadnicovým připojením z povrchu i v dole. Z údajů zjištěných zaměřenými olovnicemi se vypočítávají souřadnice bodů na jednotlivých úrovních jámy,“ popsal Matušík. Tento způsob byl vyhláškou ČBÚ z roku 1992 nařízen jako povinný. Do roku 2014 se tomu věnovali kmenoví chlapi z ODMG Dolu ČSM, od roku 2014 to převzali experti z VŠB-TUO.
Okamžitá reakce na změny
Zdeněk Mučka z pozice vedoucího ODMG stonavské šachty podotkl, že podrobný přehled z ostatních šachet sice nebyl k dispozici, ale podle znalců a odborníků na měřictví se na ČSM dostali v tak dlouhodobém sledování na výjimečnou, premiantskou úroveň. „Výstupy slouží k okamžité reakci na změny stavu v jamách, od opatření v údržbě, důlní dopravě po zajištění jejího bezpečného stavu. Využívají je i inspektoři báňské správy při kontrolách,“ zdůraznil Mučka. Ke konkrétním opatřením v souvislosti s uváděnými měřeními patřilo mj. sní žení rychlosti těžního stroje v určitém úseku jámy, stabilizace a zesílení zdiva (svorníky, síta), korekce průvodnic či vystrojení jámy. Měřiči ze stonavské šachty poukázali i na specifické podmínky při této – jinde nikoliv běžné činnosti – vlhkost, prach, padající úlomky zdiva a krápníků, potřebu častého udržování bodů v jamách s čištěním od nánosů prachu a soli z důlní vody. „Nesmíme zapomenout ani na důraz na bezpečnost, sehranost týmu, jeho disciplínu, komunikaci vysílačkami mezi povrchem a jámou a nutnost koordinace s úsekem svislé dopravy. Těmto chlapům od vedoucího provozu dopravy Ing. Vladimíra Poláška, přes THZ úseku svislé dopravy až po všechny narážeče děkujeme za skvělou spolupráci a ochotu,“ doplnil vedoucí ODMG.