Míl: Vláda musí zásadně změnit energetickou politiku

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl upozornil, že Evropu k neúnosné energetické drahotě dovedla chybná německá koncepce a sázka na ruský plyn. Foto: Jaroslav Míl

Vláda musí okamžitě začít se zásadními změnami v české energetice, aby srazila dolů rostoucí ceny. Pokud to neudělá, vyvolá drahota ještě letos nebezpečné společenské pnutí, varoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Podle Míla dovedla Evropu k neúnosné energetické drahotě chybná německá koncepce a sázka na ruský plyn. Česko podle něj nyní musí usilovat o změnu fungování evropského trhu a změnu systému obchodování s emisními povolenkami. Stejně tak je nutné rychle budovat vlastní cesty k terminálům na zkapalněný zemní plyn LNG.

Představa, že lidé budou dlouhodobě platit za benzin kolem 50 Kč za litr a další obrovské částky za proud, plyn a teplo, povede k dalšímu zvýšení inflace a vyčerpání lidí mnohdy z životních úspor. To může už letos na podzim vést k velkému společenskému napětí,“ vysvětlil Míl s tím, že „derusifikace“ bude bolet, ale pořád je to lepší než se nechat vydírat nebo čelit riziku ozbrojeného konfliktu.

Knotek: Válka mění názory europoslanců na uhlí

Vláda musí podle něj okamžitě začít s odstraňováním příčin vysokých cen elektřiny. S tím pak souvisí systémové řešení emisních povolenek a konkrétní kroky k odstranění závislosti na dodávkách plynu z Ruska nejpozději do roku 2029.

„V jaderných elektrárnách typu, jaký máme v Dukovanech, se vyrábí jedna kilowatthodina za 25 haléřů, tedy 250 korun na megawatthodinu. Ale elektřina v základním zatížení se před měsícem prodávala za tři tisíce korun na megawatthodinu. Dnes jsme na ještě vyšších částkách. Podobně proud z uhlí se u nás vyrábí asi za 20 haléřů za kilowatthodinu, tedy 200 Kč na megawatthodinu. K tomu se ale do ceny dopočítávají povolenky, které spadly z dvou tisíc na tisíc korun za MWh. Je absurdní, že toto lidi mají platit. To si uvědomují i ve Francii, kde mají levné jaderné zdroje, ale na fakturách se to neprojevuje,“ vysvětlil Míl.

Naše ceny totiž určuje energetický mix Německa a jsou taženy nahoru vinou jeho chybné energetické politiky. „Cena je dnes vysoká, protože – zjednodušeně řečeno – není v každém okamžiku na trhu elektřiny dostatek a bilance se musí dorovnávat záložními elektrárnami. V Německu se k tomu používají plynové elektrárny, které ale Němci bez vládních dotací ani neuvedou do provozu. My na to doplácíme a očekával bych, že stát zajistí, aby to tak nebylo,“ zdůraznil bývalý vládní zmocněnec.

Smutný: Rusko si koupilo evropské politiky i aktivisty

Podle něj je třeba využít českého předsednictví Rady Evropy. „Můžeme se s Francií domluvit. Je třeba trh změnit. Proč máme doplácet na chybnou německou energetickou politiku? To, že je chybná, se neukazuje jen na cenách, ale i na tom, jak nesmyslně argumentuje o životním prostředí a emisích. Když Němci nahrazují jadernou energetiku výrobou z plynu, zvyšují emise. Navíc nahrazují levné odepsané jaderné zdroje plynovými zdroji, které jsou násobně dražší. Drahá energie nahrazuje levnou, a to ještě v nedostatečné míře,“ upozornil odborník.

Podle Míla si musí EU odpovědět na jednoduché otázky. „Proč bylo 40 procent obyvatel EU vystaveno energetické chudobě ještě před konfliktem na Ukrajině? Jak budeme zajišťovat záložní výrobu elektřiny při výpadku obnovitelných zdrojů? Nezvyšujeme realizací návrhů otce Green Dealu Franse Timmermanse (místopředsedy EK) naši závislost na Číně? Jak se návrhy projeví v cenách pro spotřebitele? Není dodávka energií veřejnou službou? Skutečně existuje trh, když je energetické prostředí deformováno do nefunkční podoby dotacemi, regulacemi a politickými intervencemi, jež nerespektují přírodní a ani fyzikální zákony, takže jsou důsledkem nesmyslně vysoké ceny různé pseudokompezace a ztráta energetické bezpečnosti,“ popsal problémy Jaroslav Míl.