Doba čtení:2 m, 54 s
Přinášíme reakce na prognózu trhu s hnědým uhlím expertní společnosti Vupek Economy, která ji zpracovala pro ministerstvo průmyslu. Studie ukázala, že pro pokrytí všech potřeb odběratelů je nezbytné úplné prolomení těžebních limitů v severních Čechách. Zároveň doložila vysokou závislost energetického hospodářství a ekonomiky Česka na hnědém uhlí a také upozornila na hrozící nedostatek tříděného hnědého uhlí.
„Prolomení limitů by bezesporu přispělo k vyšší nabídce pro odběratele, k lepší dostupnosti paliva a tím nepřímo i k nižším cenám,“ uvedl energetický expert Jiří Gavor. Dodal, že v případě lomu Bílina by prolomení limitů nemělo být problémem, střety zájmů jsou vyřešeny. Problémem je lom ČSA, kde by i v případě vládního souhlasu nastaly vleklé soudní spory. Na to jsou aktivisté dobře připraveni.
Podle poslance Vlastimila Vozky (ANO) je mimo jakoukoli pochybnost, že se české teplárenství a energetika bez zdrojů kvalitního paliva neobejde. „Po dobu následujících 20 let, než můžeme počítat s najetím jádra, nemáme jinou možnost. Určitě nechceme občany zatěžovat eskalací cen energií při masivním a nuceném přechodu na plyn. Pak by to byl stejný náraz jako již téměř zapomenuté přímotopy,“ upozornil bývalý primátor Mostu Vozka.
„Z předložené studie je jasně patrné, že hnědé uhlí bude pro potřeby státu v budoucnu nepostradatelné. Pokud jeho potřebu potvrdí i další studie, věříme, že vláda tyto informace nebude ignorovat a zohlední je při svém rozhodování v otázce pokračování těžby v obou diskutovaných lokalitách (Bílina i ČSA),“ uvedl primátor Mostu Jan Paparega.
Studii naopak kritizuje Teplárenské sdružení ČR. Prognóza prý zásadním způsobem nadhodnocuje poptávku po hnědém uhlí, snižuje možnou těžbu v některých lokalitách a nerespektuje schválenou Státní energetickou koncepci. „V roce 2020 počítá studie i při úplném zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí s deficitem v řádu pěti milionů tun uhlí. Tato informace je v zásadním rozporu s informacemi z trhu. Podle interního šetření má většina členů TSČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
V jednom ohledu ale teplárníci se závěry studie souhlasí. Z prezentovaných dat ohledně tříděného hnědého uhlí totiž celkem jednoznačně vyplývá, že v případě zachování limitů těžby uhlí vznikne na trhu již v horizontu roku 2020 rychle rostoucí nedostatek tříděného hnědého uhlí.
Rezervovaně se ke studii staví Severočeské doly ze skupiny ČEZ. „Studie Vupek uvádí nižší disponibilní potenciál Dolu Bílina v případě provedení závěrečné korekce limitů těžby dolu Bílina v roce 2015, než jsme zpracovatelům studie jako podklad dávali. Disproporce je 15 milionů tun kvalitního nízkosirnatého vysoce výhřevného uhlí minus,“ uvedl ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský. „Podle našeho názoru, provedení bezkonfliktní korekce limitů těžby na dole Bílina, které je implicitně zahrnuto ve všech scénářích aktualizované státní energetické koncepce, může v zásadě v budoucnu pokrýt realistické potřeby české energetiky a teplárenství,“ dodal Budinský.
Analytik Petr Hlinomaz připomněl, že u dolu Bílina je posun limitů procesem méně „konfliktním“. V případě dolu ČSA by se dalo očekávat, že rozhodování bude nemalou měrou ovlivněno větším počtem lobbistických zájmů, které mohou objektivní rozhodování zkreslovat.
Gavor doplnil, že problémem většiny prognóz je skutečnost, že výchozí předpoklady se poměrně rychle mění. „V případě energetické bilance dochází k významným změnám nejen na zdrojové straně, ale i na straně poptávky – často podstatně rychleji, než je tomu u zdrojů,“ poznamenal Gavor.
Sháníme také reakce vedení obcí, jichž se prolomení limitů týká
Analýza Petra Hlinomaze k roli uhlí ve státní energetické koncepci zde
Studii o uhlí si nechal zpracovat také ministr financí Andrej Babiš