Doba čtení:1 m, 26 s
Elektrárna s názvem Yunus Emre společnosti Adularya se začala stavět v roce 2010. Česká Exportní Banka na ni půjčila téměř 12 miliard korun a pojišťovna EGAP úvěr pojistila. Foto: wikipedia.org

Ke svému poslednímu jednání se dnes sejde vláda Bohuslava Sobotky. Vedle své demise bude řešit i otázku problematické dostavby turecké elektrárny Adulayra.

Ministři budou naposledy řešit, jak by Česká republika měla dále postupovat v projektu, v němž hrozí státní kase miliardové ztráty.

Čtěte také:
Vyroste v Turecku první jaderná elektrárna?
Turecká miliardová díra

Elektrárna s názvem Yunus Emre společnosti Adularya se začala stavět v roce 2010. Česká Exportní Banka na ni půjčila téměř 12 miliard korun a pojišťovna EGAP úvěr pojistila. Hlavním dodavatelem byla česká společnost Vítkovice Power Engineering (VPE).

Výstavba se postupně o rok a půl zpozdila, následně se vyskytlo hned několik problémů: ukázalo se, že spalovací kotel a hnědé uhlí, které se těží v nedalekém lomu, nejsou kompatibilní. Češi a Turci se ale neshodnou, na čí straně je chyba.  Zástupci Vítkovic tvrdí, že dodávané uhlí neodpovídá slíbené kvalitě. Podle nové studie, kterou na zadání pojišťovny EGAP zpracovala firma Škoda Praha ze Skupiny ČEZ, je ovšem pravda někde jinde. Na vině je podle zprávy hlavně špatně navržený a vyrobený fluidní kotel od Vítkovic a Andritzu, problém měl být i v neodborném „najetí“ technologicky složitého zařízení.

Další problém je, že generální dodavatel, Vítkovice Power Engineering, se dostal do insolvence a od dostavby elektrárny ustoupil. A v neposlední řadě došlo k faktickému znárodnění elektrárny – po neúspěšném puči loni v létě elektrárnu původním investorům, společnosti Naksan Holding, zabavil turecký státní fond TMSF.

Mohlo by vás zajímat:
Uhlí místo turistů na Moldavské horské dráze
Uhlí vystřídala auta
Služební auto obra Koloděje