Nástupkyně Junckera prosazuje klimatickou paniku

Ursula von der Leyen představila poslancům v Evropském parlamentu své priority. Z pohledu energetiky a celého hospodářství jsou doslova hrozivé, což samozřejmě platí i pro Českou republiku.

Téměř jistá nástupkyně nepopulárního a skandály provázeného J.- C. Junckera v čele Evropské komise, Ursula von der Leyen chce, aby do roku 2050 byla Evropská unie uhlíkově neutrální. Čili chce pokračování ekologistického šílenství, které již loni začalo podvazovat konkurenceschopnost německých firem. A do budoucna ohrozí stabilitu dodávek elektřiny napříč kontinentem.

Čtěte také:
V EU zdražila elektřina i plyn
Německý politik chce zablokovat Nord Stream 2

O nelegální migraci, které se nemohla vyhnout, neříká nic jednoznačného, ale chce pevné vnější hranice EU. Jen onu pevnost nijak blíže nespecifikuje. (V roce 2015 veřejně odsoudila Maďarsko za snahu silou zastavit proud nelegálních migrantů na maďarsko-srbské hranici.) Kromě toho je pro jasnou definici azylu. Boj proti organizovanému zločinu a převaděčství podle ČTK považuje za „ušlechtilý úkol“. A bude se také bít za stanovení minimální mzdy ve všech členských zemích.

Jestli někdo čekal od německé ministryně obrany (od roku 2013) něco méně levicového či liberálního, má smůlu. Dámě je totiž daleko bližší to liberální, než obrana. Výsledky její působení na postu ministryně obrany to jednoznačně dokazují. Informace o praktické nebojeschopnosti bundeswehru proběhly loni na jaře snad všemi českými médii. Mimo provoz je více než polovina tanků, prakticky celé letectvo, kompletní ponorková flotila, ale podařilo se dotáhnout nákup 550 těhotenských uniforem – tak by se s jistým zjednodušením dala shrnout kariéra paní von der Leyen „na obraně“. Tomu také odpovídá nekonkrétnost jejích vyjádření na téma ochrany vnějších hranic Unie.

Naopak její působení jako ministryně sociálních věcí (2009-13) výrazné kontroverze – zdá se – neprovázejí. Což je dobrá zpráva pro ty, kteří považují za důležité zavedení minimální mzdy ve všech členských zemích EU. Ovšem tato její priorita má pro 500 milionů lidí žijících v EU jistě menší význam, než první dvě uvedené.

Zajímavá je v té souvislosti osobní zkušenost europoslance Mikuláše Peksy (Piráti), kterou zveřejnil v Parlamentních listech (zde): „Ursula von der Leyen je kandidátkou stagnace. Zjevně jí chybí konkrétní představa, jak postupovat dál. V rámci frakce jsme se pokusili zjistit její názory na témata, která Evropská komise řeší. Ursula von der Leyen ale konkrétní řešení nemá. Věřím, že evropští voliči si zaslouží víc než někoho, jehož hlavní kvalifikací je dlouholeté přátelství s Angelou Merkel.“ Na svém blogu pak poslanec popisuje jednání jeho frakce s kandidátkou podrobněji, ale ve stejném duchu.

Je otázkou, zda člověk, který dovedl armádu k naprostému rozkladu a nebojeschopnosti, tím získal dost kvalifikace na to, aby stál v čele již nyní celkem neschopného molochu, jako je Evropská unie? Na to, aby ignorováním fyzikálních zákonů a technologické reality definitivně prosadil zájmy lobbistů za nekritickou podporu obnovitelných zdrojů a tím rozložil evropskou energetiku, by to ale stačilo určitě. A samozřejmě také zbylý evropský průmysl, včetně toho automobilového. Protože její přihlášení se k uhlíkové neutralitě do roku 2050 přinese právě to.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje