Doba čtení:1 m, 42 s
Náklady na dovoz zemního plynu do Německa se v loňském roce zvýšily o 109 procent na 74 miliard eur (zhruba 1,7 bilionu Kč). Objem tohoto dovozu přitom klesl o 30 procent na 100,2 miliardy krychlových metrů, vyplývá z údajů Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA).
Loňský vývoj odráží omezování dodávek plynu z Ruska, které vedlo k výraznému růstu cen. Podle údajů BAFA se průměrná dovozní cena plynu v Německu loni téměř ztrojnásobila.
Německo bylo na ruském plynu závislejší než řada jiných evropských zemí. Dováželo ho zejména prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, jehož provoz však Rusko loni po vzájemných sporech zcela zastavilo. Německo proto začalo více využívat plynovodů vedoucích z Norska, Nizozemska, Británie a Dánska i námořních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Podařilo se mu také snížit spotřebu plynu, k čemuž přispělo relativně teplé počasí.
Nárůst cen plynu nicméně přispěl k výraznému vzestupu inflace v Německu a vyvolal obavy z recese německé ekonomiky. Podle lednové studie úvěrové pojišťovny Allianz Trade letos německý průmysl za energie zaplatí zhruba o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před válkou na Ukrajině.
Německá centrální banka minulý týden uvedla, že vyhlídky německé ekonomiky se sice zlepšují, ale hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl v prvním čtvrtletí opět snížit. Německá ekonomika by se tak dostala do technické recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Německá vláda v lednu zlepšila letošní výhled německé ekonomiky z dříve předpokládaného poklesu na mírný růst. HDP Německa se podle lednové vládní prognózy zvýší o 0,2 procenta. V říjnovém výhledu přitom vláda předpovídala, že HDP letos o 0,4 procenta klesne.