Doba čtení:4 m, 7 s
Podle projekcí německé společnosti Agora-Energiewende nebude nejsilnější evropská energetika fungovat jen na obnovitelných zdrojích. Společnost přitom sedm let vedl Patrick Graichen (zde), který nyní z pozice státního tajemníka ministerstva hospodářství a energetiky navrhuje zrušit plynárenskou infrastrukturu. Těžko ji tedy podezírat z toho, že by měla „fosilní vazby“.
Již nyní je instalovaný výkon obnovitelných zdrojů (OZE) v Německu přes 124 gigawatt, oproti asi 100 gigawattům v konvenčních zdrojích. Přesto v loňském roce nedokázaly OZE pokrýt spotřebu státu ani na jedinou minutu. Renomovaná environmentální společnost Agora-Energiewende (zde) předpovídá, že tento stav se příliš nezmění ani za 18 let. Tedy v době, kdy už podle plánu Green Deal měly státy EU produkovat jen minimum emisí oxidu uhličitého a vstupovat do poslední fáze cesty k „uhlíkové neutralitě“.
Veřejně dostupné projekce Agora-Energiewende ukazují předpokládanou úroveň, jakou se OZE budou podílet na německé spotřebě ve třech časových horizontech: 2030; 2035 a 2040. Výsledek v žádném z nich však neodpovídá tomu, co veřejnosti prezentují hlavní média. Celkové údaje jsou ještě navíc zkreslené tím, že společnost pracuje s termínem „podíl na spotřebě“, což nemá vůbec nic společného s tím, kolik zdrojů je nezbytné instalovat a jaký výkon reálně poskytují. OZE totiž mají v přednost v dodávkách, takže když jsou pro ně vhodné podmínky, vypínají se konvenční zdroje. Toto podání tak deformuje reálný obraz o tom, jaká je skutečně potřebná zdrojová základna Německa, aby byla elektřina dostupná podle potřeby kdykoli. (Jestliže jsou regulované vstupy do sítě, není údaj o „podílu na spotřebě“ relevantní.) Ale i s touto deformací projekce jasně ukazují, že následující desetiletí se nemůžou být obejít bez konvenčních elektráren.
2030
Za osm let bude, podle Agora-Energie v Německu v podstatě stejná situace jako nyní. Tedy OZE budou významným zdrojem elektřiny, ale nebudou schopné pokrývat potřeby státu. Leda v řádu minut. O tom, že by mohly fungovat jako zdroj pro základní zatížení – jak fungují jaderné či uhelné elektrárny – se v tomto roce nedá vůbec uvažovat. Projekční graf Agory zde.
2035
V tomto roce již budou dny, kdy OZE dokáží uspokojit celoněmeckou poptávku po elektřině (zde). Nebude jich mnoho, ale budou. Pro „zelenou energetiku“ je to dobrý příslib, ale zároveň připomínka. Připomínka toho, že fyzikální zákony nelze ohýbat, ani obcházet. Stranou přitom nechme skutečnost, kolik to do té doby bude Německo stát a jak se to (ne)projeví na celosvětové bilanci emisí oxidu uhličitého. Z grafu je přitom zřejmé, že ani v tomto roce nelze počítat s OZE coby s dodavatelem pro základní zatížení sítě.
Předpoklady, například pro listopad 2035, to ukazují zcela jasně. Zároveň je z modelu evidentní, jak velký podíl na dodávkách má elektřina z větrných elektráren. Což je stav, který je v Česku zcela nereálný. Větrné elektrárny, které mají ekonomický smysl – s veškerým zvýhodněním – má totiž smysl stavět jen na zhruba pětině území republiky. Nikde přitom v Česku nejsou takové podmínky, jako na pobřeží Německa u Severního a Baltského moře. Kde teprve má přijít boom výstavby větrníků.
2040
Tento rok (zde) již vypadá relativně dobře. Nicméně ani v něm nejsou OZE tím zdrojem, na kterém je možné stavět energetickou bezpečnost, což je z grafu patrné.
Jde navíc o stav, do kterého se německá energetika má dostat po 30letech Energiewende (zde). Za cenu stamiliard eur a celkové proměny německé krajiny. Ani pak ovšem nebude zdrojová základna nejsilnější evropské ekonomiky schopná garantovat, že se obejde bez fosilních zdrojů (jaderné již dávno nebude mít). Ve skutečnosti budou v Německu v té době – stejně jako nyní – fungovat dvě zdrojové základny. Stabilní, nezbytná pro fungování sítě, postavená na fosilních zdrojích a pak druhá základna, složená z OZE. Bez té první nebude ta druhá schopná zajistit potřeby státu s osmdesáti miliony obyvatel.
Pro všechny
Projekce Agora-Energiewende jasně ukazuje, že to, co prezentují v Česku nekritičtí příznivci OZE, je zcela mimo realitu. Můžeme se snažit o zelenou energetiku – proti tomu nikdo soudný nic nemá – ale pokud to nejde v Německu po třiceti letech pro Česko nepředstavitelně drahé snahy – navíc s ideálně větrným pobřežím moře, těžko se to povede za 20 let v Česku, Maďarsku, Slovinsku, Rakousku a v dalších státech. V těch evropských státech, jež mají dobré podmínky pro fotovoltaiku přitom platí to samé, jako pro větrný sever Německa. Slunce, stejně jako vítr, neposkytuje svoji energii stále. Zejména v zimních měsících. Nebo v noci.
Bez ohledu na to, zda mají lidmi vypouštěné emise oxidu uhličitého vliv na klima či ne, je dobré, aby státy nebyly závislé na energii z jiných států (zde). OZE je v této snaze jistě jsou jednou ze součástí výsledného mixu. Přes veškerou snahu však zjevně nemohou hrát roli toho zdroje, který naší civilizaci zajistí elektřinu podle naší potřeby. Rozhodně ne v několika následujících desetiletích.