Němečtí politici se hádají o uhlí

Doba čtení:2 m, 12 s
Náměstek německého ministra hospodářství Rainer Baake

Náměstek německého ministra hospodářství Rainer Baake

Překotná snaha Německa o přechod od tradičních zdrojů energie k obnovitelným přináší kromě zvyšování cen elektřiny a problémů se stabilitou sítě i politické spory. Opačné názory mají dokonce i nejvyšší představitelé ministerstva hospodářství a energetiky.

Podle Rainera Baakeho, který je náměstkem ministra hospodářství zodpovědným za energetiku, světu nehrozí nedostatek fosilních paliv, a pokud dojde k naplnění dohod z pařížské klimatické konference, bude muset většina jejich zásob zůstat v zemi.

Čtěte také:
Německá Energiewende ohrožuje chudé
Kabely pod zemí Němcům zdraží proud

Baake, který je průkopníkem ambiciózní strategie zvané Energiewende neboli přechodu z energetiky založené na uhlí a jádru směrem k obnovitelným zdrojům energie, vidí budoucnost v solárních a větrných zdrojích. A právě na tyto se bude podle něj Německo v nejbližší budoucnosti zaměřovat.

Zatím nikdo nezajistil potřeby průmyslové ekonomiky pomocí spolehlivé a cenově efektivní elektřiny ze solárních panelů a větrných turbín. Jsem přesvědčen, že my v tom uspějeme a budeme mít špičkový energetický systém,“ prohlásil náměstek.

Naopak německý vicekancléř Sigmar Gabriel, který je zároveň ministrem hospodářství a energetiky, nedávno varoval před zbrklým a ideologicky motivovaným odchodem od využívání uhlí pro výrobu elektrické energie po vzoru jaderné energetiky. Takový krok by mohl dál poškodit producenty energie a ještě více podkopat stabilitu dodávek elektrické energie.

Je nezodpovědné mluvit o odchodu od uhlí bez zajištění pracovních míst lidem v uhelných regionech

V diskusích o uhlí bych radil, abychom byli méně ideologičtí a více se zaměřili na celkové klimatické cíle a ekonomické důsledky. Musíme vědět, co potřebujeme k zajištění stabilních dodávek energie,“ řekl Gabriel, podle něhož je nezodpovědné mluvit o odchodu od uhlí bez zajištění pracovních míst lidem v uhelných regionech, jako je východoněmecká Lužice. „Kdo chce v Lužici mluvit o odchodu od uhlí, musí současně zahájit realistickou diskusi o dlouhodobě udržitelných pracovních místech, která zajistí slušné mzdy,“ řekl vicekancléř, který chce všechny zúčastněné strany pozvat k debatě u kulatého stolu.

Uhlí je i nadále v Německu nejvýznamnějším energetickým zdrojem. Na celkové výrobě elektřiny v zemi se černouhelné a hnědouhelné elektrárny v roce 2015 podílely více než 42 procenty. Po odstavení jaderných elektráren by se měl navíc význam uhelných zdrojů postupně zvyšovat.

Berlín loni oznámil plán ukončit provoz a převést do záloh 2,7 gigawattu výkonu hnědouhelných elektráren. Podle elektrárenských společností je tento plán s ohledem na zhoršování jejich finanční situace prozatím zcela dostatečný. Tyto společnosti poukazují na to, že uhelné elektrárny nejenže poskytují práci desetitisícům lidí, ale jsou nezbytné i k zajištění nepřetržitých dodávek elektřiny, což preferované obnovitelné zdroje nedokážou.

Mohlo by vás zajímat:
Analytici: Němci s uhlím počítají
Google jede na uhlí, ale nepřiznává to
Zelená energie? Ďáblova alternativa