Nizozemsku, které je největším producentem plynu v Evropské unii, docházejí rezervy zemního plynu. Podle posledních údajů již země využila téměř 80 procent všech zásob.
Těžba ve srovnání s předchozími dvěma lety klesla o 38 procent a měla by se dále snižovat, protože vláda omezila těžbu kvůli zemětřesením v provincii Groningen, kde se nachází největší zásoby plynu v EU. Zemi se zhruba 17 miliony obyvatel se nedaří zabránit otřesům spojeným s těžbou plynu, kterou má na starosti společný podnik firem Exxon Mobil a RoyalDutch Shell. Otřesy poškodily tisíce domů.
Čtěte také:
ČEZ zaplatil za nové kotle přes miliardu
Moody’s snížilarating společnosti ČEZ
Omezení těžby a pokles velkoobchodních cen plynu výrazně zasáhly vládní rozpočet. Plyn se loni podle podílel na příjmech rozpočtu třemi procenty. O dva roky dříve to bylo devět procent.Pokles těžby v Groningenu má také širší dopad na celý evropský trh s plynem, který bude v dodávkách více závislý na jiných zemích.
Evropské a euroasijské země loni spotřebovaly jeden bilion metrů krychlových plynu. Podle analytiků se v posledních deseti letech dařilo v Evropě udržet dovoz na zhruba stále stejné úrovni díky nižší spotřebě. Nyní však nebude možné pokles těžby v Nizozemsku vyrovnat nižší spotřebou, což znamená, že bude potřeba dovézt více plynu z Ruska nebo dovézt více zkapalněného zemního plynu.
Co to znamená pro Česko?
I v České republice přitom zaznívají názory, že by měl plyn zastávat v energetice a zejména teplárenství významnější roli na úkor uhlí i jádra.
Velkým zastáncem plynu je třeba analytik J&T Banky a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr, který propaguje stavbu paroplynových elektráren. Postavit výkon v plynu je podle Šnobra násobně levnější než jádro a bez časového a technologického rizika.Analytik předpovídá, že plyn porazí uhlí i jádro, protože má o polovinu nižší emise a případnou infrastrukturu lze postavit během 2 až 4 let. Šnobr tvrdí, že vyšší provozní náklady paroplynových elektráren budou kompenzovány jejich levnější, rychlou a bezpečnou výstavbou.
Například paroplynová elektrárna ČEZ v Počeradech ani nebyla spuštěna do ostrého provozu, protože by její provoz byl ztrátový. Do problémů se dostala většina podobných projektů v Evropě. Například německý E.ON konzervuje nový zdroj ve slovenských Malženicích. Zprávy z Nizozemska naznačují, že se situace v oblasti využívání plynu ještě více zkomplikuje.
Mohlo by vás zajímat:
Lidovci chtějí více hlídat ČEZ
TOP 10 navždy bohatých
O uhlí se často lže