Odborníci: Musíme revidovat plynové plány

Z vyhrocené politické a diplomatické konfrontace mezi Českou republikou a Ruskou federací je nutné vyvodit strategicko-politické, ekonomické a bezpečnostní důsledky i v energetice. Je třeba zcela revidovat úvahy, že by v ČR i přechodně měla být místo spalování uhlí vybudována větší a drahá kapacita paroplynových elektráren, upozornil Think-tank Realistická energetika a ekologie.

„Přechod z uhlí na plyn by se mohl ukázat velkou strategickou chybou z pohledu bezpečnosti České republiky i dalších zemí EU, aniž by jakkoliv přispěl k naplňování cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Tato varianta by byla navíc velmi ekonomicky nákladná jak v případě výroby elektřiny, tak v otázce další konkurenceschopnost teplárenství,“ uvedl předseda Think-tanku Jaroslav Čížek, podle nějž jsme byli v roce 2009 svědky faktu, že dodávky energetických zdrojů z Ruska na západ mohou být zásadně narušeny.

Čtěte také:
Filip: Plyn nemůže být primárním zdrojem elektřiny
Expert: EU by měla zavést uhlíkovou daň na plyn

Think-tank však upozorňuje i na fakt, že náhrada uhlí plynem by nedávala smysl, ani kdyby nehrozila bezpečnostní rizika. „Hovoří-li se o alternativě zemního plynu, pak se ale musíme podívat na jeho emisní dopady v celém životním cyklu: od vrtu, přes dopravu na velké vzdálenosti až po spálení v elektrárně nebo teplárně. Když tyto emise srovnáme s tuzemským hnědým uhlím spalovaným obvykle v místě těžby, pak je na tom zemní plyn emisně jen o málo lépe než uhlí. Jelikož k těmto závěrům došla studie, kterou si v roce 2015 nechala EK vypracovat svým Generálním ředitelstvím pro energetiku, pak je zcela pochopitelné, když místopředseda Evropské komise Frans Timmermans nedávno prohlásil, že zemní plyn v EU nemá budoucnost,“ upozornil Čížek s tím, že bez ekologického přínosu by byl přechod na plyn vyloženě plýtváním finančních prostředků.

Potřebujeme robustní jadernou flotilu

Odborníci proto vyzývají české politiky, aby se spojili a podpořili strategickou energetickou soběstačnost, bezpečnost, nezávislost a prosperitu průmyslu i občanů, kterou může zaručit jen vybudování robustní flotily jaderných elektráren, a to výhradně ve spolupráci s firmami z demokratických zemí.

„Nyní je třeba dovést do důsledků nedávnou výzvu sedmi lídrů zemí EU včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a českého premiéra Andreje Babiše, aby Evropská komise (EK) zařadila jadernou energetiku v taxonomii do podporovaných forem nízkouhlíkové či bezemisní energetiky,“ zdůraznil Čížek.

Dokud Česká republika nevybuduje robustní nízkoemisní energetiku, zejména výroby elektřiny, ale i tepla, nemůže se podle odborníků spalování uhlí vzdát. To nastoluje znovu otázku kontroverzních emisních povolenek, které se staly předmětem finančních spekulací, a jejich cena strmě roste.

Čtěte také:
Babiš: Evropská unie nám peníze na plyn asi nedá
Brabec si zahrává s plynovou bombou

„Nelze připustit, aby cena emisních povolenek vedla k ekonomické likvidaci uhelných zdrojů energie, které by u vědomí časové a technické náročnosti stavby nových reaktorů skončily v podstatě bez náhrady. Násilné emisní zastavení provozuschopných a z velké míry již ekologizovaných tepelných elektráren by přineslo energetický a po něm sociálně-ekonomický a bezpečnostní kolaps českého státu,“ vysvětlil Čížek.

V geografických a klimatických podmínkách ČR se podle odborníků budoucnost a spolehlivost energetiky nedá zajistit bez spolehlivé jaderné energie. Obnovitelné zdroje mohou být hlavně v decentralizované podobě užitečným příspěvkem v energetickém mixu, avšak hlavně kvůli nestabilitě je jejich dosažitelný podíl na výrobě elektřiny jen omezený (v roce 2020 připadla z celkové výroby elektřiny na sluneční 3 %, z větru pak 1 %). Neúměrně vysoký podíl OZE v energetickém mixu totiž vede k neúměrně velkým nákladům a je značně problematický také z hlediska emise produkující výroby v Číně, dopravy i nevyřešené recyklace.

„Česká jaderná energetika s loňským 37procentním podílem na produkci elektřiny vždy fungovala bez provozních podpor, má až čtyřnásobně delší životnost proti OZE a je jak udržitelná, tak de facto obnovitelná, protože vyhořelé palivo je možno zpracovat a použít znovu. Je jasné, že se spuštěním každého nového reaktoru se rozhodně zavážeme odstavit stejnou instalovanou kapacitu v uhlí. A měli bychom mít ambici po vzoru nejvyspělejších zemí jako Francie a Švédsko, které díky stabilní produkci elektřiny z jádra mohou nabídnout finančně dostupný a čistý zdroj, nahradit elektřinou uhlí i v teplárenství, jež ohřívá domovy čtyř milionů Čechů,“ uzavřel předseda Think-tanku Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek.