Doba čtení:3 m, 41 s
Radovesická výsypka Foto: SDAS

Aktuální stav rekultivovaných ploch Dolů Bílina představily vědecké týmy České zemědělské univerzity na tradičním jarním semináři v Duchcově. Zástupci měst a obcí z okolí DB, úřadů státní správy a veřejnosti se zde zevrubně seznámili s výsledky pedologického a biologického monitoringu na rekultivovaných plochách DB. Vědci potvrdili vzornou rekultivační péči ze strany Severočeských dolů, díky níž jsou tyto lokality mimo jiné i vhodným útočištěm pro ohrožené ptačí druhy.

Pravidelný seminář o stavu rekultivačních aktivit na lokalitě DB se pořádá každé dva roky na zámku v Duchcově. Letos se uskutečnil 29. března. Program kromě tradičního seznámení s výsledky pedologického a biologického monitoringu doplnila ještě prezentace archeologického průzkumu předpolí lomu Bílina realizovaného Archeologickým ústavem Akademie věd ČR. Unikátní monitoring proměny zdejší krajiny od zakládání výsypek, přes sledování všech rekultivačních procesů až po současný stav systematicky provádějí specialisté z ČZU od roku 1992. Kontrolují nejen půdní vlastnosti a vedou fytopatologický a hydrobiologický průzkum, ale sledují i zdravotní stav stromů a keřů. Do širokého spektra jejich aktivit patří také záslužné transfery obojživelníků z předpolí DB.

Čtěte také:
Rekultivační stádo hlásí nové přírůstky
Některé evropské země se bez uhlí neobejdou

Od počátku 90. let byl oporou a autoritou týmu ČZU docent Jan Novák, který také tentokrát seznámil přítomné s vyhodnocením botanického monitoringu na rekultivovaných plochách DB. Výsledky jeho dlouholetého průzkumu vykazují velmi dobrý vývoj. Obě dvě vnější výsypky DB jsou z přírodovědného hlediska velmi zajímavými a cennými lokalitami s početnými menšími vodními plochami, lučními porosty a mladými lesy. Stav vysázených dřevin odpovídá jejich růstu a vývoji. Důležitým aspektem dokládajícím skutečnost, že rekultivované plochy SD jsou funkční krajinou, je výskyt ohrožených a vzácných druhů rostlin. Na Radovesické výsypce mezi ně patří například len žlutý nebo ledenec přímořský. Najdeme zde ale také vzácnou voskovku menší či piplu osmahlou. Letošní prezentace docenta Nováka byla symbolickou tečkou za jeho záslužnou odbornou činností. Protože odchází na zasloužený odpočinek, představil svého nástupce, doktora Milana Skalického z ČZU.

Dr. Vladimír Vrabec z katedry zoologie a rybářství ČZU shrnul výsledky monitoringu vodních ploch. Negativní dopad na počty obyvatel malých vodních nádrží v rekultivované krajině mělo loňské sucho, kdy se například hladina bezpřítokové vodní nádrže u Mariánských Radčic snížila zhruba o jeden metr. Přesto rekultivační vodní plochy vykazují velkou druhovou pestrost. Nejbohatší fauna obývá vodní nádrž na sukcesním stanovišti Radovesické výsypky, kam byli před dvěma lety transferováni raci z koryta Radčického potoka.

V kontextu s alarmujícím stavem hmyzu v české krajině, kdy vinou intenzivního zemědělství s nekonečnými lány řepky nebo kukuřice rapidně mizí brouci, čmeláci, divoké včely, vosy a další ohrožený hmyz, je potěšující, že právě v nové rekultivované krajině najdeme květnaté louky, čisté tůně, mokřady, remízky – tedy místa, kde hmyz žije a rozmnožuje se. Nejmarkantněji lze všeobecný úbytek hmyzu pozorovat na denních druzích motýlů. Ze 161 druhů vyskytujících se v Česku jich během posledních třiceti let 17 vymřelo a 74 je ohrožených. Proto je pozitivní zprávou potvrzený výskyt dvou chráněných druhů modrásků mokřadních na loukách u města Lom. Specialisté z ČZU a rekultivační odborníci SD tam pro motýlí populaci vytvořili ideální prostředí, kdy se musí louky obejít bez orby a hnojení. Sekání těchto ploch je možné jen po částech v pruzích, aby motýli mohli klást vajíčka. Úsilí o motýlí podporu a ochranu se daří. Jen na výsypce Pokrok bylo zaznamenáno 19 druhů motýlů.

Příznivý stav hnízdění různých ptačích druhů na výsypkách Pokrok a Radovesice přiblížili bílinští ornitologové Jiří Vaník a Miroslav Horák. Na Radovesické výsypce bylo naistalováno celkem 157 hnízdících budek, které v mladé rekultivované krajině suplují staré doupné stromy vyhledávané ptáky k hnízdění. Podle ptačích druhů byli nejčastějšími obyvateli budek na výsypce Radovesice sýkory koňadry, vrabci polní a krutihlavové obecní, které doplnili ještě špačci obecní a brhlíci lesní. V roce 2018 během prvního a druhého hnízdění tady napočítali dohromady 216 ptáků. Prostředí rekultivované výsypky je ideálním prostorem k hnízdění krutihlava obecného, který zde vloni vyvedl 318 mláďat – a to je vskutku významný podíl na celkovém počtu 1 700 krutihlavých mláďat narozených za loňský rok v celé ČR. Velmi cenným ptákem z hlediska rozšíření je linduška úhorní. Její počty se během posledních 20 let v celé Evropě snížily o 70 %. V rámci ČR se vyskytuje prakticky už jen v severních Čechách. Na výsypce Pokrok bylo zaznamenáno 6 jedinců tohoto středně velkého ptáka z čeledi konipasovitých.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků