Doba čtení:2 m, 34 s
Uhlí je často označováno za největší překážku v boji proti klimatickým změnám. Evropské země ale nejsou v odklonu od něj zdaleka jednotné. Zatímco Francie vidí budoucnost v elektřině, vyráběné zcela bez uhlí, Německo, rušící jaderné elektrárny, si to tak rychle nemůže dovolit.
Celkem 20 států na konferenci v Bonnu vytvořilo alianci, která do roku 2030 úplně přestane vyrábět elektřinu z uhlí. Kromě Kanady společenství táhne 11 evropských zemí. Včetně Velké Británie nebo Francie. Zástupci skupiny to prezentují jako největší úspěch od předloňského podpisu pařížské klimatické dohody. Jenže praktický dopad bude velmi omezený. K iniciativě se totiž nepřipojily Čína, Indie, Rusko, Spojené státy, ani řada evropských zemí.
Čtěte také:
Proč zelené počty nevycházejí?
Němci platí za elektřinu rekordní ceny
Stranou zůstal i klíčový evropský hráč. Německo sice odklon od pevných paliv zvažuje, ale v mnohem delším časovém horizontu. Vláda plánuje zavřít hnědouhelné doly nejdřív za 30 let. To se pochopitelně nelíbí ekologickým aktivistům. „Hnědé uhlí už nepotřebujeme. Je nejvyšší čas opustit tento zastaralý zdroj energie. Ohrožuje Německem stanovené cíle na ochranu klimatu,“ uvedl pro Českou televizi Dirk Jansen z německé federace pro ochranu přírody a životního prostředí.
Německo, které se rozhodlo opustit od výroby elektřiny z jádra, si ale rychlý odchod od uhlí zkrátka nemůže dovolit. Vyrábí z něj celých 40 procent elektrické energie. A vláda se právem obává, že rychlé upuštění od uhlí by vedlo k nedostatku elektřiny. Má v tomto ohledu stejný zájem jako sousední Polsko. Nepřijímat žádné závazné dohody proti užívání fosilních paliv. Největší spalovač uhlí v Evropě vyrábí z hnědé suroviny tři čtvrtiny elektřiny. Pro polskou vládu i průmysl hraje důležitou roli nízká cena.
Před rychlým odchodem od uhlí varují i odborníci. „Některé země se bez uhlí rozhodně neobejdou. Ať už jde o Německo nebo Polsko. A důležité je to, že jak se dnes mluví o rozdělení na zdroje obnovitelné a jiné, tak to není to, o co jde. Klíčové je, že některé zdroje jsou řiditelné a jiné jsou neřiditelné. A třeba dnes, ti z vás, co byli venku, tak si všimli, že dnes bylo pod mrakem a bezvětří. To vám obnovitelné větrníky a solární panely nic neudělají. Potřebujete zdroje, které to něčím zaplní, ty řiditelné. A je už jedno, jestli to jsou plynové elektrárny, jaderné elektrárny nebo uhelné elektrárny. A když máte třeba Německo, které se rozhodlo jaderné bloky odstavit, tak je musí něčím nahradit. A v jejich případě jsou to uhelné elektrárny,“ uvedl Radek Škoda z Ústavu energetiky ČVUT v Praze, podle nějž jde především o jednu věc. „Že tu energii vy chcete mít levnou, bezpečnou a spolehlivou v tom čase, kdy, kdy chcete. Takže když budete mít zdroj, který je levný a čistý, ale nebude spolehlivý, tak vám to nepomůže. Musíte ho doplnit nějakým zdrojem, který bude spolehlivý. A je opravdu jedno, jestli to bude jádro, uhlí nebo plyn,“ dodal Škoda.
Mohlo by vás zajímat:
Léčivé koule už patří minulosti
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme