Doba čtení:3 m, 57 s
Podnikatelská minulost ministra Karla Havlíčka vzbuzuje pochybnosti. Foto: vlada.cz

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nastoupil do funkce s pověstí odborníka a workoholika. Časopis Reportér však nahlédl do jeho podnikatelské historie a podle jeho zjištění někteří lidé na jeho dřívější podnikání nevzpomínají rádi.

Své podíly ve firmách Havlíček během března a dubna převedl na nové majitele, aby se podle svých slov vyhnul jakémukoliv podezření ze střetu zájmů. Podnikatelskou minulost však samozřejmě vymazat nelze.

Coby investor se Havlíček podílel na pochybném projektu kmenových buněk profesorky Sykové, kdy se beznadějně nemocným lidem prodávala neúčinná léčba. Otazníků je však v Havlíčkově minulosti podle časopisu Reportér víc. S Havlíčkem propojené firmy byly například velkým příjemcem státních dotací na vědecké projekty, které rozdělovalo sdružení Nanoprogress – jehož předsedou představenstva byl opět Karel Havlíček.

Čtěte také:
Změní Havlíček českou energetiku?
Investory bloků budou dcery ČEZ

Pachuť za sebou zanechal již začátek Havlíčkova podnikání ve firmě ElCom, která obchodovala s elektronikou. V březnu 2003 skončila tato firma v konkurzu, který bývalí obchodní partneři označují za připravený podraz.

Frýbert, Mrázek a KeyInvestments

Posledních skoro dvacet let pracoval Karel Havlíček pro společnosti ze skupiny Sindat. Od roku 2001 jako obchodní a marketingový ředitel, od roku 2007 jako generální ředitel. Hlavní postavou této skupiny je Bořivoj Frýbert, za socialismu jeden z nejvlivnějších mužů chemického průmyslu, před listopadem 1989 dokonce náměstek ministra české vlády.

Firmu Sindat resp. jednu z firem skupiny v minulosti vyšetřovala protikorupční policie kvůli prodeji údajně nedobytných pohledávek, které se týkaly i bývalého šéfa podsvětí Františka Mrázka.

Podle Frýberta se Karel Havlíček jako obchodní a po roce 2007 ani jako generální ředitel skupiny Sindat žádných podezřelých obchodů souvisejících neúčastnil. Stejně se prý nevěnoval ani dceřiné firmě Sincom Leasing (dnes se jmenuje Borsay). Tuto leasingovou firmu spoluvlastnil Sindat s proslulou společností KeyInvestments. A to minimálně do roku 2009. Společnost KeyInvestments je známá z příběhu rychlého zbohatnutí Stanislava Grosse, ale i zchudnutí rozpočtů několika měst, která přišla o peníze v cenných papírech spravovaných právě KeyInvestments.

V obou společnostech, tedy leasingové společnosti i KeyInvestments, v té době figuroval dlouholetý manažer a finanční ředitel skupiny Sindat Josef Mráz. Následně přešel ze skupiny Sindat do holdingu Agrofert, který vede jako výkonný ředitel.

Ministr Karel Havlíček říká, že podíl ve skupině Sindat po vzájemné dohodě s Bořivojem Frýbertem prodal a již se nehodlá vracet.

Čí zájmy hájí Havlíček?

Jako vicepremiér, ministr průmyslu a člen rady pro výzkum a inovace může mít nyní zásadní slovo při směřování desítek miliard určených na různé podpory a dotace. Se znalostí jeho podnikatelské dráhy, toho, jak ji líčil a jaká byla realita, vznesl magazín Reportér logické otázky: Je Karel Havlíček člověkem na správném místě? A proč si ho vlastně Andrej Babiš vybral?

Například server Forum24.cz nedávno uvedl, že ministr Havlíček nechává bez povšimnutí změny daňového řádu ministryně financí Aleny Schillerové, zhoršující postavení podnikatelů. Potvrzuje tak prý svoji pověst trojského koně vlády ANO mezi podnikateli, který spíš než jejich názory hájí svoje zájmy a premiéra Babiše.

Projevuje se to prý v Havlíčkově kladném postoji k prosazení třetí a čtvrté vlny EET pro dalších zhruba 800 profesí či novele daňového řádu z dílny Aleny Schillerové, kterou má v létě projednávat vláda. Ta například mění sankční systém a výrazně snižuje úroky, které vyplácí Finanční správa v případě, že soudy rozhodnou o nezákonné exekuci majetku firmy. Typickým příkladem je použití obávaných zajišťovacích příkazů. Majetek postižené firmy, podezřelé z daňových úniků, je okamžitě zabaven včetně hotovosti na účtech.

Novela daňového řádu dále zvyšuje sankce a rozšiřuje počet případů, kdy bude možné udělit pořádkovou pokutu. Nově navrhuje výrazné zvýšení pokuty až na 500 tisíc korun za nepřesné vyplnění kontrolního hlášení DPH.

Podle daňových expertů se tím otevírá prostor pro trestání těch podnikatelů, kteří podnikají řádně, mohou se neúmyslně dopustit omylu a nemají zájem neplnit svoje stále narůstající povinnosti vůči státu. Skuteční podvodníci žádné formuláře nevyplňují. „Je to další příklad toho, jak stát v oblasti daní zvyšuje svou represi,“ komentuje předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.

Daňoví experti se podivují i tomu, že Havlíček neprotestuje ani proti prodloužení lhůty vratek DPH z 30 na 45 dnů. Mezi kontroverzní změny v neprospěch podnikatelů patří i zrušení pravidla podat daňové přiznání s pětidenním zpožděním nebo se o několik dnů opozdit s platbou daně bez rizika sankcí. Finanční správa bude moci nově zahájit kontrolu i bez součinnosti daňového subjektu, což dosud není možné.

Stojí za pozornost, že k navrhované novele Aleny Schillerové má řadu výhrad i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, kterou Havlíček donedávna vedl. Zásadně mimo jiné odmítá prodloužení lhůty k navrácení nadměrného odpočtu DPH o 15 dní a žádá zachovat toleranci prodlení platby daně.

Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
Běloruský gigant BelAZ 75710
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje