OZE v Německu nestíhají vyrábět ani v květnu

OZE v Německu nestíhají vyrábět ani v květnu. Foto: pixabay.com

I podle řady českých politiků už není jiné cesty, než rychle odstavit uhlí (a pak plyn) a přejít na obnovitelné zdroje.  Jenže fakta stále ukazují, že to je model, který nemůže fungovat. Německo to jasně ukazuje.

Čím víc se v EU stupňují požadavky na urychlení odchodu od fosilních paliv, tím méně se mluví o jejich skutečných možnostech. Velmi podrobný a také věrohodný přehled o nich přitom poskytuje známý web německé zelené společnosti Agora-energiewende, jež provozuje přehled Agorameter. Ten online zaznamenává množství elektřiny, které z jednotlivých typů zdrojů proudí do největší evropské sítě zásobující přes 82 milionů lidí a současně nejsilnější evropskou ekonomiku. Důležité v té souvislosti je, že Německo má již od roku 2019 v obnovitelných zdrojích vyšší instalovaný výkon, než ve zdrojích klasických.

Čtěte také:
Německo dá miliardy za uzavření jaderných elektráren
Brabec si zahrává s plynovou bombou

To znamená, že kdyby vše bylo tak jednoduché, jak tvrdí zelená lobby, tak už by naši západní sousedé mohli mít jen „zelenou“ elektřinu. Samozřejmě za vhodných podmínek. Otázkou ovšem je, kdy ty vhodné podmínky letos nastanou. Situaci popisuje přiložený graf.

Fialová linka ukazuje spotřebu elektřiny, ostatní barvy ukazují, kolik jí dodaly jednotlivé typy OZE. Žlutá je fotovoltaika, světle modrá větrné elektrárny na pevnině, tmavě modrá větrné elektrárny v moři, nejsvětlejší modrá hydroelektrárny a zelená jsou zdroje na biomasu. Všechny uvedené zdroje pouze 10. května dokázaly vyrobit tolik elektřiny, že to téměř pokrylo spotřebu. Téměř. V jeden jediný den.

Výroba elektřiny z OZE v Německu ve dnech 20. 4. – 21. 5. 2021

Zdroj: Agora-energiewende.de (zde)

Bez permanentního vysokého nasazení klasických fosilních zdrojů a jádra by se Německo ve dne poněkud zadrhlo. A v noci nerozsvítilo. Tedy za předpokladu, že by regulátor tvrdě omezil spotřebu, což by se neobešlo bez vypínání celých oblastí a odstávek výroby. Pro jistotu si znovu připomeňme, že náš západní soused má v OZE instalovaný vyšší výkon, než v klasické energetice.

Za povšimnutí stojí i to, kolik elektřiny v uvedeném období dodaly offshore větrné elektrárny v moři. Tedy ten zdroj, do jehož rozvoje a nevídaně rychlého růstu chce EU do roku 2050 investovat asi 700 miliard eur. Kapacita větrníků má podle jejích představ do roku 2030 vzrůst pětinásobně a do roku 2050 dokonce pětadvacetinásobně (zde).

Ovšem ani výkon onshore větrníků, kromě intervalu od 4. do 6. května, nepřinášel žádné rozhodující množství elektřiny. I tak ovšem nesrovnatelně víc, než přišlo z moře. Kdyby Německo zásobovaly jen OZE, ve sledovaném období by se z nich do bateriových systémů, neuložilo vůbec nic. Bateriové systémy přitom mají být řešením nespolehlivosti a neřiditelnosti obnovitelných zdrojů. Alespoň to tak lobbisté a zastánci výhradně zelené energie neustále prezentují.

Energetická nejistota a nebezpečí, do kterého Evropany ženou zelení politici napříč kontinentem, má jen dvě řešení. To první razí Brusel již nyní: Ignorovat nepříjemná fakta, jako jsou ta z Agorameteru. Investovat stále více a více do OZE a baterií a stále znevýhodňovat fosilní zdroje. A pak se uvidí. Třeba to vyjde, třeba ne. Do roku 2050 bude jasno. Jde přeci o klima.

Druhou možnost navrhují ti, kteří skutečně rozumí tomu, jak energetika funguje: Ekologizovat, ale zachovávat energetickou bezpečnost a fosilní zdroje odstavovat až tehdy, když za ně bude spolehlivá a řiditelná náhrada. Jde přeci o lidi.

O situaci v Německu jsme psali například zde, nebo zde.