Pandemie způsobila propad prodeje tepla

Vzhledem k téměř identickým klimatickým podmínkám v letech 2019 a 2020 lze dopady pandemie na dodávky tepla vyvozovat z prostého srovnání dodávek v těchto letech. Foto: pixabay.com

Pandemie koronaviru způsobila v loňském roce meziroční pokles prodeje tepla o pět až sedm procent. Většina tepláren hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla jen u bytů, naopak v sektoru služeb nebo průmyslových podniků došlo v řadě případů k výrazným propadům.

Podle mluvčího Teplárenského sdružení ČR Pavla Kaufmanna se dopady na jednotlivé teplárny podstatně liší a závisí na struktuře zákazníků.

Ředitel sdružení Martin Hájek uvedl, že největší pokles dodávek tepla zaznamenaly teplárny u zákazníků, na které nejvíce dopadla omezující vládní opatření. „Tedy u ubytovacích a restauračních zařízení, u sportovních a plaveckých areálů nebo kultury. Na jaře se také projevil výrazný propad dodávek tepla do některých průmyslových podniků. Většina tepláren naopak hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla v bytovém sektoru a zdravotnických zařízeních,” řekl Hájek.

Čtěte také:
Stabilita výroby z OZE je iluze
Češi žádají energetickou soběstačnost

Sdružení uvedlo, že vzhledem k téměř identickým klimatickým podmínkám v letech 2019 a 2020 lze dopady pandemie na dodávky tepla vyvozovat z prostého srovnání dodávek v těchto letech. „Zatímco při jarních opatřeních došlo u oborů s omezením k průměrnému poklesu odběru tepla o třetinu, v celoročních číslech už se pokles pohybuje od 30 do 60 procent a u některých služeb či bazénů to byl dokonce propad až o 80 procent,” sdělil Kaufmann.

Obráceně se podle něj vyvíjel pokles odběrů tepla u školských zařízení. „Významnější byl u nich pokles na jaře při úplném uzavření škol, včetně těch mateřských. Od září až do konce roku, kdy probíhala alespoň výuka na prvním stupni, a mateřské školy zůstaly otevřené, byl pokles relativně menší, přesto to byly desítky procent,” uvedl mluvčí.

Většina tepláren hlásí naopak meziroční nárůst spotřeby tepla u bytů. „A to jak na jaře, tak zejména v posledních měsících roku. Spotřebu ovlivnila distanční výuka a práce z domu. Meziročně stoupl odběr domácností mezi dvěma až sedmi procenty, průměrně pak kolem pěti procent. Další oblastí, kde došlo k mírnému nárůstu spotřeby tepla, jsou zdravotnická a nemocniční zařízení, kde to však bylo také jen v řádu jednotek procent,” doplnil Kaufmann.

Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.

Přes veškerou automatizaci řídí provoz tepláren lidé. Teplárny musely přijmout řadu mimořádných opatření, aby minimalizovaly riziko nákazy zaměstnanců, která by je mohla paralyzovat,” uvedl předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela. „Věřím, že se co nejdříve podaří proočkovat provozní pracovníky tepláren nezbytné pro zajištění dodávek tepla, a to jako jedné ze základních potřeb pro obyvatelstvo a chod národního hospodářství,” dodal.

Sdružení dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15 000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.