Patří 15 miliard do kanálu, nebo do energetiky?

Potřebuje se Česko v současnosti zabývat něčím takovým, jako je propojení několika evropských řek přes naše území? Uvědomuje si vláda, jak to souvisí s Green Dealem?

Slovo „miliarda“ zřejmě členům české vlády již natolik zevšednělo, že poněkud ztratili představu o tom, že miliarda korun je opravdu hodně peněz. Jinak by stěží mohli odsouhlasit pokračování příprav stavby kanálu Odra – Dunaj, respektive kanálu mezi Ostravou a polským Koźle (Kedzierzyn-Koźle). Na české straně si vodní koridor z Ostravy – Svinova k hranicím vyžádá, podle odhadů, 15 miliard korun.

Čtěte také:
Čím bude za pár let povolené topit?
Češi žádají energetickou soběstačnost

Ve srovnání s půl bilionovým schodkem, který má vláda kvůli covidu odsouhlasený, je to nic. Ale jinak je to samozřejmě obrovská částka. A opravdu má smysl investovat 15 miliard (téměř jistě na dluh) do toho, aby mohly nákladní lodě dobře plout s Ostravy až do baltského přístavu Svinoústí?

„Podle ministerstva (průmyslu) by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím,“ uvádějí Novinky.cz (zde). Ale jaké výrobky z regionálního průmyslu se budou po Odře dopravovat na evropské a světové trhy? Auta Hyunday a Kia? Snad. Ocel a ocelové výrobky hutí v Moravskoslezském kraji? Ale bude se tam v době dokončení první fáze kanálu ještě něco takového vyrábět? Stavba by mohla, podle ministra průmyslu Karla Havlíčka, začít po roce 2030. Tedy v době, kdy bude muset Česko vážit každý kouřící komín, aby dostálo vynuceným „klimatickým“ závazkům a emisním požadavkům z Bruselu. Výrobu oceli bez emisí CO2 z pálení koksu zatím reálně průmyslově neumíme, takže nikdo neví, jak to s touhle výrobou vlastně do budoucna bude. Co z regionálního průmyslu tedy bude kanál ve skutečnosti využívat?

Naopak neexistují pochyby o tom, že by lidé kanál využívali k rekreační plavbě a turistice. Ale to není důvod pro investici 15 miliard a pro obrovské zásahy do přírody, včetně systému spodních vod, na což upozorňují odpůrci stavby. Jestli navíc kanál způsobí rychlejší odtok vody z regionu, bude to pravý opak toho, co krajina potřebuje.

„Pro náš region a lidi, kteří v něm žijí, je výrazně podstatnější výstavba vysokorychlostních železničních tratí. Ty jsou klíčovým módem pro propojení kraje se zbytkem republiky a Evropou,“ citoval iDnes  náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáše Curyla (zde).

Ale co bude po roce 2030, kdy by stavba teoreticky mohla začít, vynuceným hlavním cílem státních investic? Přeci přeměna energetiky podle ekologistických not. Což mimo jiné bude zahrnovat přestavbu energetické infrastruktury, aby odpovídala potřebám decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Bude již probíhat transformace některých uhelných regionů. Měla by také běžet stavba nového jaderného bloku v Dukovanech, na které se stát bude finančně podílet ze 70 procent. Jen uvedené záležitosti budou vyžadovat stovky miliard korun, takže nějakých 15 miliard se v tom množství snadno ztratí. Jenže zároveň bude potřeba každá nevypůjčená miliarda na to, aby bylo z čeho splácet nepředstavitelné dluhy nasekané touto vládou. K tomu samozřejmě dluhy z dřívějších let a také dluhy, které do té doby ještě vláda nadělá.

Takže by se 15 miliard korun, které má stát česká část kanálu (Poláky ta jejich má stát dalších 29 miliard korun) hodilo nevkládat to tak nejistého projektu, jakým je plavební kanál na Odře. Kdyby pro nic jiného, tak proto že v energetice budou potřeba víc.