Doba čtení:2 m, 57 s
V mediálním monologu o přeměně energetiky se běžně opakují nepravdivá tvrzení. Jedněmi z nejčastějších jsou ta, že plyn má méně emisí, než uhlí a že biomasa je ekologický zdroj elektřiny a tepla.
Omyly mají tuhý kořínek. Zvláště ty, které se lidem líbí. To je případ zemního plynu. Ten jsme všichni dlouhé roky vnímali jako výrazně ekologičtější způsob vytápění, než uhlí. A také jako ekologičtější palivo pro výrobu elektřiny. Jenže od roku 2015 má Brusel k dispozici studii, jež tohle přesvědčení vyvrací (zde).
Čtěte také:
Vědci varují: Nespalujte dřevo místo uhlí, je to hloupost
Česko téměř veškerý plyn dováží z Ruska
Pokud při těžbě a přepravě nepanují přísné technologické podmínky, jsou celkové emise oxidu uhličitého ze zemního plynu souměřitelné s těmi z uhlí. Dalších pár let o studii celkem nikdo nevěděl, až loni se tahle informace dostala mezi běžnou veřejnost. K zamyšlení je fakt, že alarmisticky naladěný Brusel výsledky studie nenechal vytroubit do širého světa, jak by bylo logické. Vysvětlení je ale možná úplně jednoduché: v EU má nejsilnější pozici velké Německo. A velké Německo má pro zajištění svých velkých potřeb ruský plyn, pro který se v roce 2015 začal stavět plynovod Nord Stream 2. Což by se, při současné publicitě studie o celkových emisích plynu, u části německé zelené veřejnosti nemuselo setkat s velkým pochopením.
Je samozřejmě jasné, že průnik nové informace do povědomí široké veřejnosti vždy chvíli trvá. Jenže zprávy o skutečné emisní zátěži plynu jsou v Česku publikovány už minimálně půl roku. Což by redaktorům věnujícím se takovým tématům, jako je energetika, již opravdu nemělo uniknout. Protože psát za takových okolností o ekologičnosti plynu je hrubou chybou, jež udržuje veřejnost v mylném přesvědčení, že drahým přechodem energetiky na plyn sníží produkce CO2. Avšak jediné, co se změní, bude výše účtů za energie, případně státního dluhu.
U přechodu na biomasu, kterou stále řada hlavní proud Zelené fronty prohlašuje za ekologické a uhlíkově neutrální palivo je dokonce celkový dopad na „klima“ je ještě horší, než u plynu. Oxid uhličitý zachycený biomasou – tedy v případě elektráren především stromy – se uvolní při spalování v řádu minut. Do dřevin se však před tím ukládal desítky let. Pokud by šlo o rychle rostoucí „energetické“ dřeviny, jde stále o roky. Takže aby se podařilo zachytit CO2 z jednoho spáleného stromu, museli bychom současně vysadit tolik nových sazeniček, aby dokázaly zachytit stejné množství oxidu uhličitého, kolik se jej uvolnilo spálením vzrostlého stromu, jež jej zachycoval desítky let. Při tempu, jakým se kácejí stromy, aby ne jejich dřevo mohly fungovat elektrárny, je to zcela nereálné. Leda snad, že by se sázením nezačali živit všichni lidé, kteří kvůli Green Dealu přijdou o práci v „uhlíkových“ odvětvích.
Masové kácení pro potřeby energetiky, které již například v USA probíhá, vede přitom k vysoušení odlesněných oblastí. Odlesněné oblasti přitom zadržují daleko méně vody ani neochlazují krajinu. Oboje pak vede ke skutečným změnám klimatu. Což je již dlouhodobě ověřený fakt.
Aby toho nebylo málo, dřevo pro elektrárny se ve formě pelet přepravuje přes oceán. Jenže lodě mají snad ty nejméně ekologické motory na světě, jež spalují mazut. A o tom, jaká je jejich uhlíková stopa, již byly popsány stohy papíru. Ostatně přeprava dřeva ke zpracování na pelety a dále do přístavů také není ani zdaleka emisně neutrální.
Takže stále se opakující tvrzení o ekologičnosti pálení plynu či uhlí (např. zde) je nesmysl. Řečeno jazykem aktivistů, jde o bohapustou dezinformaci. Jen na ni žádné médium „bojující proti dezinformacím“ neupozorňuje.