Znát únikové cesty a vědět, kde jsou jaké hasicí přístroje, to patří podle vedoucího odboru řízení bezpečnosti k hlavním znalostem zaměstnanců v důlních i na povrchových pracovištích.
Tématem bezpečnostního poučení posledním měsíci tohoto roku je požární ochrana. Prosincové heslo „Právě v tuto chvíli potřebuješ hasicí přístroj. Ověř si, kde ho najdeš!“ nebylo zvoleno náhodně. Souviselo s konkrétním případem z jednoho důlního závodu OKD.
Čtěte také:
Superpočítač pojmenovali podle šachty
Důl OKD si „zahrál“ v korejském filmu
„V kanceláři v přízemí hlavní budovy začal hořet elektrický přímotop. Vznikající oheň zpozorovala zaměstnankyně pracující v blízkosti topidla. V místnosti se nacházel nábytek, papíry, barvy a jiný hořlavý materiál,“ přiblížil vedoucí odboru řízení bezpečnosti OKD Pavel Zajíček s tím, že pracovnice vyběhla z kanceláře na chodbu s voláním: „Hoří!“, ale hasicí přístroj přehlédla.
Její varování však zaslechla jiná zaměstnankyně, která pohotově zasáhla a práškovým hasicím přístrojem oheň zlikvidovala. Příčinou požáru byla závada elektrického spotřebiče, který měl přitom řádné revize. „Namodelujte si situaci, že právě teď začalo něco hořet! Co budu dělat? Vím, kde jsou hasicí přístroje a další prostředky požární ochrany?“ vyzval Zajíček s tím, že při skutečném požáru je nutné zachovat především klid a rozvahu. Na rozdíl od školení se člověk v reálných situacích dostává do stresu, a pokud nemá zažity a natrénovány správné postupy, může vše skončit špatně.
Proto také vedoucí odboru řízení bezpečnosti upozornil na změnu při ohlašování požáru v areálech důlních závodů. „Nevolejte na tísňové linky 150 nebo 112 z mobilních telefonů. Může se tím vyvolat neorganizovaný zmatek, kdy na danou lokalitu přijedou zasahující sbory, ale do areálu nebudou vpuštěny, protože o nahlášení nemusí v závodě nikdo vědět. Pro hlášení požárů v areálech na povrchu volejte z pevné linky číslo 3333, v dole pak 6. Dovoláte se k inspekční službě, která zajistí výjezd hasičů či báňských záchranářů. Postará se o otevření vrátnice, průvodce pro zasahující jednotky, vypnutí elektřiny a další bezpečnostní opatření,“ vysvětloval Zajíček.
V provozech společnosti OKD bývaly nejčastějšími příčinami požárů na důlních pracovištích činnosti s otevřeným ohněm, chodbové zápary uhlí, provoz důlních dieselových lokomotiv, závady elektrozařízení, nevhodné skladování hořlavin a tření pásových dopravníků o uhelnou drť. „Na pásech je riziko hlavně pod spodní větví dopravníku v místech průjezdu izolačními a regulačními objekty, dále v okolí pohonů a napínacích stanic,“ upozornil Zajíček. Na povrchu pak hořelo hlavně kvůli kuřákům, práci s otevřeným ohněm, používání neschválených topidel a opět nevhodnému uložení hořlavých látek.
V souvislosti se správným použitím moderních hasicích přístrojů je zapotřebí stisknout páku jejich ventilů. „V žádném případě se nesmí narážet jako starší typy. V tomto případě dojde k jejich poškození a nefunkčnosti,“ řekl Zajíček. U sněhových (CO2) hasicích přístrojů zdůraznil zákaz použít je na hořící uhlí kvůli rozvíření uhelného prachu a hrozbě jeho výbuchu. Naopak pěnovými se nesmí hasit elektrická zařízení pod napětím. „Pěna je vodivá,“ dodal vedoucí odboru řízení bezpečnosti.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech