Přejděte na tepelná čerpadla. Zkomplikujeme jejich výrobu

EU vadí plyn, který se používá v tepelných čerpadlech. Výrobci se proto obávají, že nebudou schopni uspokojit poptávky trhu. Ostatně již nyní nejsou dodávky tohoto sortimentu nejrychlejší. Foto: wikiwand.com

EU chystá zákaz plynu, který je nezbytný pro fungování tepelných čerpadel. Zároveň však sílí tlak na to, aby na ně lidé přecházeli od plynových kotlů. Což zvýší spotřebu elektřiny.

Vypadá to bláznivě, ale je to tak. EU i vlády vybízí lidi k přechodu na tepelná čerpadla, ale současně unie chystá zákaz plynu, nezbytného pro jejich fungování. Zároveň, o čem se „taktně“ mlčí, se tato čerpadla neobejdou bez elektřiny. Což v zimě, kdy jsou často dodávky z obnovitelných zdrojů mizivé, znamená jediné. Dodávky z fosilních zdrojů. Tedy emise oxidu uhličitého, které chce EU právě i prostřednictvím tepelných čerpadel potlačovat.

Německá nezisková organizace Öko-institut (zde) zveřejnil v červenci zprávu, na kterou upozornil portál Energetika online (zde). Studie uvádí, že „zákaz instalace nových kotlů na zemní plyn od roku 2023 by v EU mohl ušetřit ekvivalent 11 procent dovozu plynu v roce 2020“. Podle studie 38 procent plynu v EU spotřebují domácnosti, z nichž polovina má instalovaný právě plynový kotel. Jako vhodnou alternativu materiál nabízí „obnovitelné zdroje“ a jmenuje také tepelná čerpadla. Jak na portálu iUHLI.cz často upozorňujeme, OZE v zimě, kdy je potřeba tepla největší, dodávají nejméně elektřiny. Čili na tomto zdroji není z podstaty možné postavit kontinuální zabezpečení tepla pro domácnosti, ani pro veřejné budovy. A t ani lokálně, ani celostátně.

Zavřené dveře i ztlumené klimatizace. Jak země šetří plyn?

Větší smysl by dával postupný přechod na zmíněná tepelná čerpadla. Jenže ta – bohužel – ke své činnosti potřebují elektřinu. Jež je jednak drahá, za druhé se její spolehlivé dodávky zajišťují z uhlí, plynu, nebo jádra. Čili z těch zdrojů, které unie chce vyřadit, nebo je nechce příliš podporovat. Studie Öko-institutu tak vypadá přesně jako většina podobných „klimatických“ studií. Říká totiž, co máme, nejlépe hned, zakázat, ale už neříká, čím to můžeme opravdu funkčně nahradit.

Navíc na jedné straně stojí tlak na přechod na tepelná čerpadla, na druhé straně je současně tlak na to, aby změnila jejich výroba (zde). Jen zřejmě zatím nikdo neví, jak. EU se totiž chystá zakázat fluorované uhlovodíky (HFC), jež chladícím médiem klimatizací a tepelných čerpadel. HFC totiž mají desetitisíc krát skleníkový účinek, než oxid uhličitý. „Současné plány EU počítají s tím, že se množství HFC plynů sníží do roku 2024 na téměř třetinu úrovně využívání, která byla v roce 2015. Po roce 2030 by pak měl být plyn využívání pouze v pěti procentech případů,“ upozorňuje portál Energožrouti.cz.

Tuzemské firmy konec ruského uhlí netrápí

Problém přitom nespočívá v tom, že by HFC nešly nahradit. Jdou. Jenže těchto náhradních plynu se zatím vyrábí málo a jsou drahé. Problémy s uspokojením poptávky přitom již prodejci klimatizací i tepelných čerpadel mívají již nyní. Po rychlém zavedení zákazů EU se tak podle nich dá počítat nejen se zpomalením výroby, ale také s nárůstem ceny výrobků.

V této souvislosti je zvláštní, že EU nechystá nějaký zákaz syntetického plynu SF6 (fluoridu sírového), který se používá jako izolant ve větrných elektrárnách (zde). Ten má totiž 23 500 krát skleníkovější účinky, než oxid uhličitý.  Tedy dvaapůlkrát horší, než HFC.

Úniky HFC do atmosféry jen v roce 2017 měly stejný efekt, jakoby v zemích Evropské unie vjelo na silnice dalších 1,3 milionu automobilů se spalovacím motorem. (Jejichž výrobu chce EU zakázat od roku 2035.)

„Hladiny SF6 výrazně vzrostly a koncentrace plynu v atmosféře se za poslední dvě dekády téměř zdvojnásobily,“ řekl badatel Matt Rigby z bristolské univerzity. Navíc se odhaduje, že by se do roku 2030 měly zvýšit o dalších 75 procent. Syntetický plyn navíc v přírodě nezanikne, lidé ho budou muset zničit a v zařízeních nahradit.