Problémy s jádrem trápí i Slováky

Náklady na výstavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny Mochovce by se měly nově vyšplhat až na 138 miliard korun. Foto: SE

Oproti původním předpokladům se výstavba jaderné elektrárny Mochovce výrazně zpozdila i prodražila. Foto: SE

Dostavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce se odkládá o další rok. Projekt se oproti předpokladům rovněž prodraží o desítky miliard korun.

Slovenský úřad jaderného dozoru oznámil, že dokončení třetího bloku očekává v listopadu příštího roku, dokončení čtvrtého bloku pak v listopadu 2018. Správcem elektrárny Mochovce jsou Slovenské elektrárne (SE), vlastněné italskou skupinou Enel, českou skupinou EPH a slovenským státem. SE je největším výrobcem elektřiny na Slovensku.

Čtěte také:
Slovenská jaderná elektrárna se prodraží
Fico: K horníkům se nikdy neotočím zády

Mochovce se začaly stavět před 34 lety, ovšem za 17 let se podařilo postavit jen dva ze čtyř plánovaných bloků. Projekt dostavby opakovaně čelí odkladům a rostoucím nákladům, mimo jiné i kvůli zpřísnění bezpečnostních předpisů po havárii japonské elektrárny Fukušima před pěti lety.

Ministr hospodářství Peter Žiga tento měsíc připustil, že náklady na dostavbu pravděpodobně překročí 4,6 miliardy eur (124,3 miliardy korun), uvedenou při posledním zvýšení nákladů v roce 2014. Ministr ale neupřesnil, o jakou částku půjde. List Hospodárske noviny dříve odhadl, že projekt si vyžádá dalších 500 milionů eur.

Původně se předpokládalo, že výstavba dvou nových bloků vyjde na 2,8 miliardy eur, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že změnu rozpočtu musí schválit vláda.

EPH, kterou ovládají finančníci Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, loni v prosinci podepsala dohodu o koupi dvoutřetinového podílu v SE od Enelu ve dvou krocích. Celková hodnota transakce činí 750 milionů eur (20,3 miliardy korun). Podmínkou dokončení transakce je ale dokončení a spuštění nových bloků v Mochovcích, jejichž jaderná část využívá ruské technologie.

A co tuzemské jádro?

Slovenský příklad určitě netěší české energetiky. Podle státní energetické koncepce by se právě jádro mělo stát v tuzemsku dominantním zdrojem a nahradit tak uhlí. Je to ovšem podmíněno výstavbou nových bloků v Temelíně i Dukovanech.

Zatím však není jasné, kolik budou stát, ani kdo je zaplatí. Lze předpokládat, že náklady budou stejně jako na Slovensku ve stovkách miliard korun. Dořešen není ani problém s ukládáním jaderného odpadu.

Výstavba nových jaderných bloků by se navíc nepochybně setkala s ještě mnohem silnějším odporem, než „pouhé“ úložiště. Němečtí zelení už nyní vyvíjejí tlak na všechny okolní země, aby stejně jako Německo uzavřely své jaderné elektrárny.

Právě nevyřešené otázky jádra byly přitom důvodem, proč vláda vloni na podzim odložila rozhodnutí o prolomení limitů povrchové těžby hnědého uhlí na lomu ČSA. V budoucnu by se totiž mohlo ukázat, že jej česká energetika nutně potřebuje.

Mohlo by vás zajímat:
iUHLI.tv: Jdeme správně jadernou cestou?
Visegrádská skupina uhlí chce
Křetínský chce předstihnout ČEZ