Doba čtení:6 m, 58 s
Diskuze poslanců k pozměňovacím návrhům Pirátů k novele Zákona na ochranu životního prostředí ukázala manipulaci s fakty i zaslepenost předkladatelů vůči ekonomickým argumentům.
Ze 187 poslanců jich bylo 46 pro to, aby uhelné elektrárny nemohly dostávat výjimky z nejnovějších emisních limitů delší, než do roku 2025. Dalších 129 hlasovalo proti. Z průběhu poslanecké diskuze je přitom zřejmé, že ti kdo předkladatelce tohoto pozměňovacího návrhu Daně Balcarové připravovali podklady, pracovali s daty zkreslujícím způsobem. Kromě toho poslanecká diskuze ukázala, jak velký je rozdíl mezi přístupy odpůrců uhlí a těmi, kteří jej tolerují.
Čtěte také:
Průmysl odmítá návrhy pirátky Balcarové
Pirátská poslankyně chce omezit uhlí
„Nebudu zde polemizovat o tom, zda stav ovzduší má, nebo nemá dopad na lidské zdraví. Ale argumentace na zrušení udělení výjimek založená na statistice úmrtí v postižených regionech mi nepřipadá moc férová. Od roku 1990 došlo k výraznému snížení všech znečišťujících látek v ovzduší, proto bych jako pádný argument akceptovala výzkum výskytu a závažnosti respiračních onemocnění u osob narozených po roce 2000 a ve srovnání všech regionů. Argumenty založené na domněnkách bez vyčísleného efektu dopadu na zlepšení stavu ovzduší považuji za velmi chabé,“ vytkla nedostatek fakt návrhu Pirátů zpravodajka novely Eva Fialová (ANO). To bylo také jedním z hlavních důvodů, proč tyto návrhy nedoporučily ani sněmovní výbory, včetně Výboru pro životní prostředí.
„Případné výjimky se stanovují jen na určité období. Provozovatel, který o tyto výjimky žádá, musí dokladovat, že nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT (Best Available Techniques, nejlepších dostupných technologiích, pozn. red.) by vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí. Každá udělená výjimka se bere jako velká změna integrovaného povolení, kde se může vyjádřit veřejnost, a tím pádem je i soudně přezkoumatelná,“ pokračovala zpravodajka Fialová. Možnost udělení výjimek přitom předpokládá sama EU, která emisní limity zpřísnila. Zpravodajka upozornila i na to, že skutečný možný přínos zpřísněných limitů je malý.
„A jaký by byl skutečný dopad pro neudělení výjimek a dosažení emisních limitů dle BAT oproti aplikaci směrnice o průmyslových emisích? Tento odhadovaný rozdíl činí u NOx 2,4 procenta, u oxidu siřičitého 9,2 a 1,1 procenta u PM2,5, přičemž tvorba sekundárních částic pro NOx je odhadována pouze na 0,03 procenta. Proti přijetí závěrů BAT bylo i Německo a Finsko. Jedním z důvodů bylo stanovení emisních limitů z chybných údajů pro NOx a rtuť, přičemž současný trh nenabízí technologie pro kontinuální měření rtuti,“ konstatovala poslankyně, jež také připomněla investice průmyslu do ochrany ovzduší od roku 1990 (220 miliard) a jeho dosavadní výsledky (objemově snížilo pro oxidy síry o 93 procent, pro oxidy dusíku o 77 a u čpavku o 54 procent. Dle údajů Českého hydrometeorologického úřadu z roku 2015 pocházelo 54,5 procenta PM2,5 z lokálních topenišť. Energetika a teplárenství představovaly pouze 7,1 procenta).
Důležitým argumentem proti pozměňovacímu návrhu Dany Balcarové byla i skutečnost, že omezení výjimek by ohrozilo půl milionu lidí, kteří mají centrální zásobování teplem. Již při diskuzích ve výborech přitom z názorů poslanců vyplynulo, že se obávají zvýšení cen elektřiny a tepla, protože nová regulace přijde provozovatele největších spalovacích zdrojů, o které v pozměňovacích návrzích jde, na 13 až 36 miliard korun.
GLOBÁLNĚ A LOKÁLNĚ
Poslankyně Balcarová vystoupení zpravodajky kritizovala s tím, že vypadalo, jako by mluvil zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Což vyvolalo negativní reakce poslance Jana Schillera (ANO) a Hany Aulické-Jirovcové (KSČM), kteří jí naopak vytýkali, že její návrhy pocházejí z dílny ekologistických hnutí Duha a Greenpeace. K argumentaci proti pirátskému návrhu se věcně přidal Jan Zahradník (ODS), když upozornil na to, že Česká republika produkuje 0,31 procenta světové produkce CO2, zatímco Čína produkuje 29,5 procenta, Spojené státy 14,3 procenta.
„Největšími znečišťovateli jsou lokální topeniště. Pak je doprava, pak jsou teprve uhelné teplárny, elektrárny. Podle ČHMÚ se na emisi prachových částic z frakce PM10 v České republice podílely sektor energetiky a výroby tepla z 6,5 procenta, lokální vytápění domácností pak 36,4 procenta. U frakce PM2,5 je to v případě energetiky 7,1 procenta, lokální vytápění domácností 54,5. Takže tady skutečně cesta vede snahou zlepšit emisní situaci u lokálních topenišť,“ zdůraznil poslanec směr, kam by se měla v současnosti upřít hlavní pozornost.
ENERGETICKÁ ZÁVISLOST
Kromě toho upozornil i na možnou energetickou závislost Česka, což je argument, který často zazníval již při projednávání pozměňovacích návrhů ve sněmovních výborech. Polovina elektřiny totiž v tuzemsku pochází z uhelných zdrojů. Jejich nahrazení je v současnosti možné jen „jádrem“, nebo plynem. Jenže plyn, spalovaný v Česku, již nyní ze tří čtvrtin pochází z Ruska. Další rozšíření jeho používání v energetice by znamenalo růst závislosti na Rusku, což není žádoucí z bezpečnostních důvodů.
„Není možné tedy stavět do konfliktu ochranu ovzduší jako jeden veřejný zájem a zároveň také naši energetickou soběstačnost a konkurenceschopnost našeho průmyslu jako druhý veřejný zájem. Tyto dva veřejné zájmy není možné stavět do konfliktu, takže jeden musí ustoupit druhému. Prostě je nutné řešit a prosazovat oba veřejné zájmy rovnocenně,“ zdůraznil Zahradník. Připomněl také, že v zemi je nyní 150 tisíc domácností, jež mají kotle, které nesplňují nároky na třetí třídu kvality spalování. Což jsou kotle, které by se po roce 2022 již neměly používat, ale není z lidských důvodů možné nařídit jejich dřívější odstavení.
„Chceme se skutečně takto připoutat k závislosti na plynu z Ruska? A není to třeba skutečný cíl těch skutečných navrhovatelů – snížit soběstačnost České republiky na vlastní energetice a snížit tím naši bezpečnost? Protože tam ta cesta ve skutečnosti vede,“ rozvinul téma závislosti na ruském plynu Vojtěch Munzar (ODS), podle kterého je vysoká míra energetické nezávislosti výhodou naší ekonomiky.
„Pokud sousední Německo utlumuje svou výrobu a stává se závislým na dovozu elektrické energie, chceme jít také touto cestou? Z řešení se mnohdy vytrácí rozum a vyhrává demagogie a to je přesně případ tohoto pozměňovacího návrhu,“ doplnil poslanec.
MANIPULACE ÚDAJI
„Bylo několikrát zmíněno, že uhelná energetika není výrazným znečišťovatelem ovzduší. Já bych ráda na to reagovala faktickými čísly, která byla zveřejněna ve zprávě o stavu životního prostředí, v poslední zprávě, kterou zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Dle této zprávy je průmyslová energetika zodpovědná za 78 procent emisí oxidu síry a 47 procent oxidů dusíku. Myslím, že to jsou dost velká procenta, abychom si uvědomili, že je uhelná energetika jedním z největších znečišťovatelů ovzduší,“ argumentovala ve své reakci poslankyně Dana Blacarová.
Upozornila také na to, že Česko žádá po EU největší počet výjimek ze zpřísněných limitů. Německo, Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Rakousko a Švédsko přitom nežádají žádnou. Slovinsko čtyři, Slovensko a Litva po sedmi, Řecko osm, Irsko 12, Maďarsko 16, Španělsko 34, největší evropský znečišťovatel Polsko 73 výjimek a Česko jich žádá 97. „Více už žádala jenom jedna země a to Velká Británie, která žádala o 129, ale tam šlo převážně o zdroje na zemní plyn. Takže to je hlavní důvod, proč my se snažíme ty výjimky omezit. Je to proto, že Česká republika v Bruselu prostě tímto způsobem lobbuje za český průmysl,“ vysvětlila. Jenže věrohodnost uvedených počtů okamžitě zpochybnil Jan Schiller.
„Oni si vyžádali výjimky ve sklářství, v ocelářství, v rafinériích, cementárnách a vápenkách. Protože skutečně výjimky na BAT jsou z roku 2017 a jsou čtyři roky na to, aby se vyžádaly výjimky. To znamená, že výjimky ještě žádné vydané ani na BAT jako takový z velkých spalovacích zdrojů nebyly. Tak tady neříkejte lidem, že jsme si vyžádali 90 výjimek, když se to týká úplně něčeho jiného. Ano, týká se to průmyslu. Ale ne velkých spalovacích zdrojů,“ odhalil ekologickou ekvilibristiku s čísly. A rovnou upozornil i na další zkreslení předkládaných údajů.
„Paní kolegyně Balcarová tady řekla, že uhelná energetika produkuje 70 procent oxidu síry a 40 procent NOx. Uhelná energetika je trošičku jiná než průmyslová energetika. Je průmyslová a jsou lokální topeniště. Tyto dvě složky když spojíme, tak ano, tak mají 70 a 40 %. Takže není pravda, že to skutečně mají jenom zase velké spalovací zdroje,“ doplnil severočeský poslanec. Na závěr své vystoupení pak položil ekologům zásadní otázku celé diskuze okolo fosilní energetiky: „Vy jako Piráti máte alternativu místo uhlí? Přijďte s ní a budeme spalovat něco jiného“.
Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo