Doba čtení:3 m, 14 s
Útlum těžby hnědého uhlí na Mostecku připraví o práci zhruba dva tisíce lidí. Část z nich odejde do předčasného nebo regulérního důchodu, další by zase měli najít práci jinde, ovšem za nižší mzdy. Zhruba pět set lidí však bude mít problém.
Podle vládní analýzy přijde o práci na Mostecku kvůli útlumu těžby hnědého uhlí v následujících pěti letech 1 932 lidí. Týká se to zaměstnanců lomu ČSA, kde rypadla pomalu dorazila na hranici Horního Jiřetína a zbytky dostupného uhlí se do roku 2022 vyčerpají, napsala MF Dnes.
Čtěte také:
Ústecký hejtman požaduje kompenzace pro horníky
Na horníky asi ani kobliha nezabere
Ne všichni propuštění však skončí na úřadu práce. Do penze by mělo odejít na 163 lidí z celkového počtu. Dalších 624 zaměstnanců ČSA by mělo najít práci v Severočeských dolech spadajících pod polostátní ČEZ. Na jejím lomu Bílina totiž na rozdíl od ČSA vláda rozhodla o prolomení těžebních limitů. Severočeským dolům se tak uvolnila cesta k 150 milionům tun uhlí, jehož zásoby vydrží podle odhadů až do roku 2055. A na jeho vytěžení potřebuje i dostatek zaměstnanců.
Podle mluvčího Lukáše Kopeckého budou Severočeské doly do konce roku 2024 muset přijmout kvůli přirozené generační obměně dokonce až tisíc lidí. „Další stovky lidí pak naleznou uplatnění v návazných provozech a službách. U nově příchozích zaměstnanců bude praxe v oboru výhodou. Přijímat se budou zaměstnanci do všech profesí souvisejících s předmětem podnikání společnosti Severočeské doly,“ uvedl Kopecký. Zhruba stovka horníků z ČSA by se mohla uplatnit také v lomu Vršany.
Podle Jaromíra Franty, místopředsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, má však potřeba nových zaměstnanců na Bílině dvojí dopad. Klíčoví zaměstnanci odcházejí do Severočeských dolů už dnes, bagry na ČSA ale pořád jedou. „Tyto lidi musíme nahrazovat jinými. To znamená, že člověka přijmeme, později ho ale budeme muset také propustit a Severočeské doly si ho už nevezmou,“ míní Franta.
Po odečtení lidí, kteří odejdou do důchodu nebo najdou uplatnění na jiném dole, zbývá zhruba 1 100 lidí, kteří na Mostecku v následujících letech přijdou o práci. Část z nich má díky své kvalifikaci šanci rychle najít práci mimo těžební sektor. To se týká zámečníků, údržbářů či elektrikářů, kterých se na trhu nedostává.
Horníci půjdou s platem dolů
Problémem je, že mzdy v jiných sektorech zdaleka nedosahují takové úrovně jako v těžebním průmyslu. Medián hrubé mzdy v hornických profesích se podle statistik ministerstva práce pohybuje nad 30 tisíci korunami. Na to i kvalifikovaní pracovníci mimo těžební sektor jen těžko dosáhnou.
„Co se týká mezd, nemohou podle mého tito zaměstnanci počítat s tak vysokou mzdou, pokud berou, že její součástí jsou i různé příplatky za ztížené zdravotní prostředí, nepřetržitý provoz,“ upozorňuje Radek Houšť, manažer statistiky společnosti Trexima, která údaje o průměrném výdělku pro ministerstvo zpracovává. Dodává navíc, že náhlý přebytek pracovníků v rámci jednoho okresu může stlačit mzdy ještě více dolů i v profesích, po kterých je obvykle poptávka.
Podle Franty jsou v nabídce úřadu práce v regionu aktuálně místa pro kvalifikované profese za mzdu 13 až 14 tisíc měsíčně, což by pro propuštěné zaměstnance znamenalo citelnou ránu rodinnému rozpočtu. Pomoci by jim mohl státní příspěvek ve výši sedmi až osmi tisíc měsíčně po dobu až tří let. „S osmi tisíci by nepocítili takový mzdový propad a pro rodinný rozpočet by to neznamenalo takovou změnu. Měli by zároveň čas, aby si mohli najít třeba i lépe honorovanou práci,“ říká Franta.
Na podobný příspěvek budou mít nárok horníci z OKD, rozhodnutí, zda se bude vztahovat i na jejich hnědouhelné kolegy, však vláda ve středu odložila. Proti se staví především ministři ANO v čele s Andrejem Babišem.
Mohlo by vás zajímat:
Technika na baterky má začít pomáhat v hlubině
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru