Doba čtení:2 m, 26 s
Teplárna České Budějovice_compressed
Českobudějovická teplárna nedávno modernizovala turbínu, která nyní vyrobí ze stejného množství páry více elektřiny. Foto: teplarna-cb.cz

Průběh letošní zimy nám několikrát připomněl, že smog není jen záležitostí minulosti. Mění se však jeho původci. Zatímco některá ekologická sdružení viní stále hlavně tradiční velké zdroje tepla a elektřiny, teplárny přešly do protiútoku. Tvrdí, že jejich činnost naopak důsledky smogové situace zmírňuje.

Po roce 1989 se sice emise v českém ovzduší snížily mnohonásobně. Emise síry, dusíku, oxidu uhličitého a pevných částic produkovaných uhelnými elektrárnami a teplárnami spadly díky nákladným modernizacím na méně než desetinu. Vytrvale klesá i ukazatel emisní náročnosti na tvorbě domácího HDP. Přesto je podle mnohých právě česká energetika příčinou, proč se smog vrací.

Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE) obvinila zdroje spalující uhlí, že škody z jejich provozu jsou vyšší než 40miliardové roční dotace OZE. „Zdrojem smogu je využívání energie z fosilních zdrojů. Cestou k čistému vzduchu je nahrazení fosilních zdrojů těmi obnovitelnými, které zajistí bezemisní výrobu elektřiny, vytápění či chlazení,“ je přesvědčen předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Komora OZE požaduje jasný plán odstavení „zdraví a životnímu prostředí škodlivých“ uhelných elektráren a ráda by se na jeho realizaci podílela.

Čtěte také:
Teplárny oproti loňsku vydělávají více
Pomůže atomový zákon výstavbě nových bloků?

Teplárenské sdružení ČR kontrovalo prohlášením, že opak je pravdou. Kouřící komíny tepláren totiž vypouštějí spaliny do nadinverzních vrstev, tedy nad pomyslnou pokličku inverze. Navíc tyto zdroje nahrazují tisíce lokálních topenišť. „Díky masivním investicím se v posledních 4 letech podařilo zásadně snížit podíl velkých energetických a průmyslových zdrojů znečišťování na celkových emisích, rozhodujícími znečišťovateli jsou dnes v České republice především doprava a lokální topeniště. Na severu Moravy se k nim přidává také přeshraniční transport emisí z Polska,“ uvedl předseda sdružení Martin Hájek.

Podle Josefa Kedera, vedoucího observatoře ČHMÚ Tušimice, v Česku narážejí rezervy snižování emisí u průmyslu a energetiky na svoje ekonomické limity. Potenciál proto vidí právě v ekologizaci domácích topenišť a omezení dopravy.

Vzrůstající odpovědnost automobilismu připouští i Komora OZE. Automobilová doprava a lokální spalování uhlí jsou podle ní největšími zdroji jemného polétavého prachu, který patří mezi nejnebezpečnější látky emitované do ovzduší. Zvyšují respirační a kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost, navíc mají mutagenní a karcinogenní účinky. Podle komory mohou za současný stav také populární kotlíkové dotace. „Dotace na nové kotle na uhlí jsou stejné, jako kdybyste kuřákům místo startek bez filtru dotovali cigarety s filtrem,“ uvedl místopředseda komory Jan Habart. Neupřesnil však, do jaké míry však bude spalování biomasy a biopaliv produkovat méně emisí.

Data Teplárenského sdružení ukazují, že jeho provozy zatěžují ovzduší téměř dvacetkrát méně než před čtvrtstoletím. „Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů,“ přidal porovnání Hájek. Teplárny navíc zpravidla stojí mimo obytná centra.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek

Na Špicberkách půjdou emise pod zem