Doba čtení:2 m, 32 s
Šéfové českých firem jsou přesvědčeni, že Česko může být energeticky soběstačné. Cestou k tomu jsou energeticky efektivnější technologie, úspory a jaderné elektrárny.
Prodloužení fungování uhelných elektráren, prolomení těžebních limitů uhlí, energetická soběstačnost a úspory – tak se dají shrnout priority 300 manažerů firem, které v průzkumu oslovila společnost IBRS. Z jejich odpovědí také vyplývá, že dekarbonizace je zcela, na okraji jejich zájmu.
Manažeři v průzkumu více než ostatní lidé věří schopnosti České republiky být energeticky soběstačnou. Také jich více souhlasí s prodloužením činnosti uhelných elektráren. Což odpovídá i jejich jednoznačné prioritě, tedy bezpečnosti a stabilitě dodávek energií. A minimálně v produkci elektřiny mají jednoznačně pravdu. Česko totiž v ní ještě dva roky bude zcela soběstačné. A pokud by se na základě dekarbonizačních tlaků EU neodstavovaly uhelné elektrárny, byla by republika soběstačná i v dalších desítkách let.
Ostatní lidé, jak z průzkumu vyplynulo, více než manažeři podporují myšlenku prolomení těžebních limitů v uhelných lokalitách, dotování cen a regulaci spotřeby a jako hlavní prioritu mají dostupnou cenu energií (Čtyři pětiny Čechů by prodloužili život uhelných elektráren). Všichni lidé se však shodují v přesvědčení, že klíčem ke zvládnutí situace je zavádění energeticky efektivnějších technologií. Bohužel za takové technologie nelze považovat nic z technologií, na které sází v Bruselu. Ani vítr ani fotovoltaika a samozřejmě ani nesmírně náročná výroba „zeleného vodíku“ totiž není možné označovat za energeticky efektivnější. Průzkum tak evidentně ukazuje, jak velké je odcizení politiků v Bruselu od lidí. Což ostatně potvrzuje i fakt, že pouhá tři procenta šéfů by si přáli, aby Státní energetická koncepce měla jako prioritu dekarbonizaci a podporu OZE. Naopak bezpečnost a stabilitu dodávek by měla tato koncepce mít jako prioritu podle 39 procent dotázaných.
I s ohledem na tuto prioritu si 87 procent manažerů myslí, že by se měla prodloužit životnost uhelných elektráren, dokud nebude zajištěna bezpečná dodávka elektřiny pro firmy a domácnosti. A 56 procent šéfů doporučuje uvažovat o prolomení územních těžebních limitů. Téměř všichni (93%) dotázaní se shodují v tom, že je potřeba dostavět jaderné elektrárny. Víc procent získaly už jen možnosti rozvoje energeticky efektivnějších technologií a motivace k energetickým úsporám (96, respektive 94%). Pro větší využití OZE se vyslovilo 88 procent dotázaných. Pozornosti výzkumníků neunikl ani unijní Green Deal. Ten by chtělo revidovat 78 procent českých manažerů.
Na opačném konci spektra odpovědí skončila podpora frakování v tuzemsku, níž se shodlo 54 procent dotázaných. Polovina za cestu k energetické soběstačnosti byla ochotna považovat i regulaci spotřeby a dotování cen energií jako cestu k soběstačnosti bylo ochotné uznat 46 procent respondentů. Což je jediné z navrhovaných řešení, jež získalo nižší, než poloviční podporu.
V každém případě výsledky obou průzkumů ukazují, že veřejnost nevnímá používání fosilních zdrojů zdaleka tak, jak bruselský establishment, jež je považuje za hlavního „nepřítele“.