Doba čtení:3 m, 3 s
Česko není ani zdaleka jediným státem, který se otepluje dvakrát rychleji, než zbytek světa. Dokonce je států, které se ohřívají rychleji výrazná většina, konkrétně 126. Dává pak takové tvrzení vůbec smysl, nebo jde o další klimatickou dezinformaci?
Dvakrát víc, než ostatní svět se otepluje Kanada (zde), Blízký východ (zde), Rusko (zde), Česku (zde, zde a zde), severovýchod USA zvaný Nová Anglie (zde), celá Evropa (zde). Více než jinde ve světě se otepluje i v Africe (zde) a v Arktidě (zde) se to děje dokonce čtyřikrát rychleji. Tato konstatování se týkají porovnání s průměrnou teplotou na světě a pocházejí z médií z let 2021 a 2022 a z letoška. Zpráva o Kanadě je z roku 2019. Jen tyto samotné zprávy konstatují, že rychleji než ostatní svět se ohřívá 126 států, ve kterých žije 2,54 miliardy lidí. Jde zároveň o území, jež zahrnuje dva největší státy světa, tedy Rusko a Kanadu. A také třetí největší světadíl Afriku a Evropu, jež zaujímá čtvrté místo. Plus části Arktidy mimo Kanadu a Rusko. Tam všude se otepluje rychleji, než jinde ve světě. Co z toho plyne?
Za prvé to, že strašidelná prohlášení o výjimečné rychlosti oteplování v Česku, jež opakuje i ministr životního prostředí Petr Hladík (zde), nejsou úplně pravdivá. Protože se stejným tempem má oteplovat i ve většině Eurasie a Africe, například. Takže se v Česku vlastně neděje nic výjimečného. Kontext, v jakém jsou tyto zprávy o Česku prezentovány tak lze bez váhání označit za ryze alarmistický. Nebo dezinformační, jak by řekli zelení.
Podle jednoho z autorů zprávy o oteplování Blízkého východu, citovaného deníkem Washington Post (zde) tato oblast odpovídá za více emisí oxidu uhličitého, než státy v EU, nebo Indie. A nejeví snahu po jejich snižování, ač většina z tamních států podepsala Pařížskou dohodu o klimatu. Řada z nich přitom patří mezi bohaté producenty ropy, kteří by měli mít podstatně menší problém financovat dekarbonizaci, než například Česká republika. O to víc, že v mnoha z nich není, kromě těžby ropy, prakticky žádný průmysl.
Dobrá studie, které ale nesedí náklady. O biliony
Blízký východ zahrnuje, včetně takzvané Palestiny, 17 států. Států, které nijak nepracují na tom, aby snížily své emise oxidu uhličitého. Podle klimatologů se přitom v dané oblasti má do konce století zvýšit teplota o pět stupňů…
Podle analýzy, na kterou se odvolává portál Seznam.cz (zde) však klimatická změna dělá vlny veder – jako jsou letos v Pákistánu a Indii – 100 krát pravděpodobnější. Nyní se prý dají očekávat každé tři roky. Mimochodem, dle britského meteorologického úřadu Met Office, je 50procentní pravděpodobnost, že se svět oteplí o kritických 1,5 stupně již za čtyři roky. Je-li tomu skutečně tak, je zřejmé, že veškeré současní snahy o „zastavení klimatické změny“ a nutnosti dosáhnout „uhlíkové nuly“ do roku 2050 jsou nesmyslné. Že jediné, co má smysl, je investovat do schopnosti se změně počasí přizpůsobit.
Kromě toho by zřejmě bylo dobré se zamyslet nad tím, proč oteplující zprávy nepřicházejí z jižní polokoule.
V každém případě je zřejmých několik faktů. Předpovědi vývoje klimatu, o kterých média informují, mají obrovský rozptyl a tím pádem nízkou vypovídací hodnotu. Státy, které růst teplot ohrožuje nejvíc, proti tomu nepodnikají nic, i když na to mají peníze. Státy v EU prakticky nemají možnost ovlivnit vývoj globálních emisí CO2. Třetinu emisí oxidu uhličitého má na svědomí Čína, která jich bude vypouštět do roku 2030 stále víc (např. zde). Kolik staví Čína fotovoltaiky a větrných elektráren na tom nic nemění. EU chce být uhlíkově neutrální do 2050, Čína o 10 let později. Jakákoli tvrzení, že státy v EU, nebo samotné Česko MUSÍ kvůli záchraně světového klimatu co nejrychleji snižovat emise oxidu uhličitého, jsou ve světovém kontextu minimálně diskutabilní spíše však přímo lživá.