Sedm největších problémů obnovitelných zdrojů

foto: morgueFile.com

V České republice symbolizuje problémy obnovitelných zdrojů tzv. solární boom, který nás všechny vyjde na neuvěřitelný bilion korun. Foto: morgueFile.com

Německo chce dosáhnout 80procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu do roku 2050. To s sebou však nese celou řadu problémů. Žebříček sedmi největších sestavil Ekonomický deník.

  1. Nestabilita dodávek z obnovitelných zdrojů

Nejzásadnějším problémem je nestabilita dodávek elektřiny. Obnovitelné zdroje energie jsou totiž závislé na přírodních podmínkách – dostatku slunce či větru. K zajištění spolehlivosti dodávek elektřiny se musí udržovat nadměrná instalovaná kapacita, která například u větrných elektráren činí sedminásobek výkonu. To však neplatí u plynových, uhelných či jaderných, které jedou prakticky pořád (mimo plánovaných odstávek či technických problémů), dodávky elektřiny z těchto zdrojů jsou vesměs stabilní.

  1. Rostoucí náklady na budování přenosové soustavy

Obnovitelné zdroje až neúměrně zvyšují nároky na budování přenosové soustavy. Minulý rok proto muselo Německo vynaložit miliardu eur, aby regulovalo přetoky elektřiny a nedošlo k blackoutům. Aby se tyto náklady snížily, je nutné investovat do budování masivní přenosové soustavy. To se však v Německu nedaří – problém je především se stavbou vedení vysokého napětí. V loňském roce se místo plánovaných 1876 kilometrů postavilo jen 558 kilometrů přenosové soustavy.

Čtěte také:
Elektřina z větru je příliš drahá
Britský poradce: Větrná a solární energie je plýtvání

  1. Pokřivení tržního prostředí

Obnovitelná energie výrazně pokřivuje tržní prostředí na energetických burzách. Tato “zelená elektřina” na burzách totiž nejen čerpá poměrně štědré dotace, zároveň je vykupována primárně. Až poté je vykupována elektřina z konvenčních zdrojů.

  1. Ukládání energie

Elektřina z obnovitelných zdrojů se také bude muset ukládat. V současnosti dochází k rozvoji bateriových systémů, tuto technologii však čeká ještě mnoho let rozvoje. Současným řešením je tedy především budování nových přečerpávacích elektráren, což je nejen finančně velmi náročné, zároveň tím vzniká značná ekologická zátěž krajiny.  I proto jich je v Německu jen 13, podle konzervativních odhadů by jich však kvůli obnovitelným zdrojům potřebovali nejméně 500.

  1. Rekordně levné emisní povolenky

Jedním z hlavních cílů politiky Energiewende je zlepšení životního prostředí. Má dojít k uzavírání “nejšpinavějších” uhelných elektráren, které by měly být nahrazeny výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. V současné době však dochází k zavírání hlubinných dolů – těžba se přestává vyplácet. Rentabilní zůstává povrchová těžba hnědého uhlí, která je ale nejméně ekologická. Při spalování hnědého uhlí se také vypouští více emisí než při spalování uhlí černého. Co to znamená? Některé černouhelné elektrárny už nejsou rentabilní a pomalu se zavírají, což žene cenu emisních povolenek dolů. Neekologické elektrárny spalující hnědé uhlí poté nakoupí emisní povolenky velmi levně a můžou dále fungovat.

Čtěte také:
Zelené Německo ochraňují uhelné elektrárny

  1. Přetoky elektřiny a problémy v okolních zemích

Kvůli přetokům elektřiny z Německa jsou také ovlivněny okolní země. Podle společnosti ČEPS, která provozuje přenosovou soustavu v Česku, nás regulace sítě stála v roce 2015 celkem 90 milionů korun, což je meziročně o polovinu více. Kvůli ochraně české přenosové soustavy, aby nedošlo k blackoutům (hromadnému výpadku elektrické energie v řadě regionů ČR), se staví v Hradci u Kadaně dva transformátory za dvě miliardy korun. Kdyby Česko transformátory nepostavilo, mohlo by se stát, že by v zájmu ochrany vlastní sítě muselo úplně zastavit přívod elektřiny z Německa, což by našemu největšímu a nejdůležitějšímu sousedovi způsobilo velké energeticko-ekonomické problémy.

  1. Gigantické náklady

Energiewende je jedním z nejdražších programů v historii Německa. Spolkové ministerstvo životního prostředí odhadlo v roce 2013, že celkové náklady dosáhnou přibližně 1 bilionu euro (27 bilionů korun), což je například polovina odhadovaných nákladů na sjednocení Německa. Tento odhad je však zastaralý a vzhledem k současným problémům také nelze zavrhnout ani scénář, že to bude i více, než byly současné náklady na sjednocení Německa. U nás jsou také náklady obrovské. Současné podporování obnovitelných zdrojů u nás v průběhu 20 let spolkne podle Nejvyššího kontrolního úřadu nejméně 1 bilion korun.

Mohlo by vás zajímat:
Uhelná švartna jako šperk
Masakr v dole Ludlow
Těžit se bude pořád, tvrdí fakulta