Doba čtení:2 m, 40 s
Po zavedení sektorové daně v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, ale vlastně už i ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada, napsal v komentáři pro Lidovky.cz ekonom Lukáš Kovanda.
„Její nový šéf Mojmír Hampl si pohrává s myšlenkou sektorové daně nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně. Smutné je, že nový šéf rozpočtové rady volí takový slovník, místo aby vládní strany z titulu své funkce tlačil k hledání úspor, které ostatně před volbami slibovaly. Nebylo by pak tudíž žádného sektorového zdanění třeba,“ nebral si servítky Kovanda.
Zavedení sektorové daně by podle něj bylo nebezpečným precedentem, jenž by Česku značně uškodil v očích zahraničních investorů. Už vůbec jej nelze zdůvodňovat údajně „nezaslouženým“ ziskem.
„Jediný zisk, který je v tržní ekonomice nezasloužený, je ten, jenž je výsledkem kriminální činnosti nebo nekalého jednání typu kartelové dohody. Česko však už nyní má mechanismy k tomu, aby činnost vedoucí k takto nezaslouženým ziskům potíralo a trestalo. Není třeba zavádět opatření sektorové daně, které je svojí povahou socialistické, netržní,“ vysvětlil Kovanda.
ERÚ připravuje regulaci a zastropování cen podpůrných služeb
Jakmile bychom podle Kovandy připustili, že v některých sektorech je zisk nezasloužený, otevíráme Pandořinu skříňku socialismu, protože velmi často lze najít na první poslech rozumně znějící argument, proč je v tom či onom sektoru zrovna zisk nezasloužený.
Kovanda upozorňuje, že podstatou problému drahých energií je dlouholetá podinvestovanost evropské energetiky. „Podinvestovanost nastala, neboť se EU chybně spolehla na zelené zdroje, jež jsou ovšem nestabilní, a na Putinův levný plyn, jenž jak vidíme teď v přímém přenosu, je také nestabilním zdrojem,“ popsal Kovanda.
„Představme si, že by někoho napadlo sektorově zdanit ty farmaceutické firmy, které vyvinuly účinnou vakcínu proti covidu-19. Vždyť přece už měly svůj výzkum rozjetý, jenom jej přizpůsobily nově se objevivší podobě koronaviru, takže jaképak copak. Celosvětová pandemie jim nezaslouženě zajistila mimořádné zisky, takže je třeba o ně tyto firmy zvláštní daní připravit, nad rámec běžného zdanění. Takovou zvláštní daní bychom tedy trestali ty, kteří lidstvu prospívají nejvíce. Jako společnost bychom vyslali nebezpečný signál, že inovovat se zase tolik nevyplácí,“ upozornil ekonom.
Evropa se vrací k uhlí
Kovanda připomněl, že pokud by dnes mělo Německo v provozu třeba přes padesát reaktorů jako Francie, těžko bude současná energetická krize v EU tak palčivá. Zřejmě by ani žádná krize nebyla. Možná by ani nebyla válka na Ukrajině, neboť Putin by neměl zdaleka takové příjmy z prodeje plynu do EU – tím pádem by byla jeho politická i ekonomická pozice nejen vůči EU mnohem slabší, než je dnes.
V závěru zdůrazňuje, že je populistické a líbivé „jít po krku“ nenažrancům z bank a energetických firem. „Odtamtud už ovšem bohužel není daleko k tomu jím tím krkem také zakroutit, jak se do Moskvy za bolševiky jezdil učit pozdější první komunistický prezident Klement Gottwald, velký znárodňovatel, a tedy velký zloděj. Gottwald by jistě nápadu na sektorovou daň na energetiku či banky zatleskal,“ připomněl temné časy naší historie Kovanda.