Šetření podle „not“ EU sníží produktivitu práce

„Zvýšením teploty do té míry, že se zaměstnanec bude cítit příjemně, ušetří firma přibližně dva americké dolary za jednoho pracovníka za hodinu,“ vysvětluje profesor Alan Hedge z newyorské Cornell University.

Český zákoník práce stanovuje teplotu v kancelářích s minimálním pohybem zaměstnanců v rozmezí 20 až 27 stupňů. V případě klimatizovaných kanceláří pak přímo uvádí teplotní rozpětí 22 až 24,5 stupně (např. zde). Leč ministři členských států EU se dohodli, že ve veřejných budovách se v rámci úspor bude vytápět jen na 19 stupňů (zde). Což vytváří prostor pro soudní spory mezi zaměstnanci a těmi, kdo budou prosazovat dodržení zmíněné ministerské dohody.

Celá záležitost může být ještě zamotanější proto, že ženy a muži vnímají chlad odlišně. Ženám prý nejčastěji vyhovuje teplota okolo 25 stupňů, kdežto muži preferují teplotu o tři stupně nižší. Takže, bez ohledu na to, co hlásají aktivisté o stejnosti mužů a žen, bude prostě většině žen zima dřív. A budou proto snížením teploty více postiženy, než muži. Jak se k tomu asi postaví feministické organizace? Ovšem i bez nich to bude nepříjemné pro každého, kdo bude trávit pracovní dobu u stolu v místnosti vytopené na 19 stupňů. Pro zajímavost, na hradech prý bývala v místnostech s krbem v zimě teplota okolo 15stupňů. Je tedy možné, pokud by zatím dohodnutá úsporná opatření v zimě nestačila, že se teploty ve veřejných budovách ještě sníží. A dostaneme se tak v teplotním komfortu na úroveň středověku. Shodou okolností je středověk právě to, kam podle lidí z energetiky směřují zbrklé zelené snahy EU. Na druhou stranu, pro získání středověkého pocitu již nebudeme muset za drahé vstupné na nějaký hrad, ale bude stačit zaskočit třeba do knihovny, pro řidičák či na podatelnu.

Snížení teploty, například podle výše odkazovaných informací na webu České spořitelny, je nejen nepříjemné, ale také snižuje produktivitu práce. Což nikdy nebylo kýženým výsledkem. „Obecně platí, že teplota mezi 20 až 25 °C tvoří zlatou střední cestu pro většinu zaměstnanců. Nejde přitom jen o pocit pohodlí. Lepší teplotní podmínky mohou zaměstnavatelům ušetřit až 10 procent výdajů díky práci, kterou zaměstnanec odvede, pokud mu není zima ani horko. S tím souhlasí i (v perexu zmíněný) profesor Alan Hedge z Cornell University, podle kterého zvýšením teploty do té míry, že se zaměstnanec bude cítit příjemně, ušetří firma přibližně dva americké dolary za jednoho pracovníka za hodinu,“ uvádí zmíněný web. Důvodem je to, že tělo při ideální teplotě nemusí vynakládat energii na udržení, nebo snížení teploty a člověk se tak může lépe soustředit.

Je však také pravda, že alespoň na pracovištích odpadnou spory o to, zda je či není v místnostech přetopeno. Zima bude prostě všem, kteří v nich budou sedět. Což se nejspíš začne také projevovat na nemocnosti. Což se, pokud bude muset dojít k výraznějšímu snižování teploty i v domácnostech, ještě znásobí. Není už jen tohle důvodem k trestnímu stíhání těch, kteří zametli pod koberec bezpečnostní studii (zde), kterou si již v roce 2018 objednal Evropský parlament a která navrhovala všechny ty kroky, které v současnosti nejsou evropské státy schopné stihnout udělat? Buďme rádi, že české teplárenství ještě nestihlo hromadně přejít na plyn. Domácností, jež jsou na něm závislé, máme i tak dost.