Skupina Sev.en Energy českého miliardáře Pavla Tykače zahájila před časem nákupní ofenzivu za oceánem. Dnes je už v USA druhým největším těžařem koksovatelného uhlí. Chce se stát jedničkou.
Loni v červnu koupila Sev.en Energy minoritní podíl v důlní firmě Corsa Coal v americké Pensylvánii, krátce nato plně ovládla společnost Blackhawk Mining, která těží uhlí v Kentucky a Západní Virginii. Na přelomu roku pak vstoupila do další americké firmy vlastnící těžební práva. Ani to ale nemá být konec. „Díváme se dál na americké metalurgické uhlí, protože tyto společnosti jsou stále hodně fragmentované. Celé odvětví v USA si říká o konsolidaci,“ uvedl pro server Seznam Zprávy Alan Svoboda, výkonný šéf Tykačovy skupiny pro zahraniční expanzi a obchod.
Čtěte také:
Biouhel se předvede na vršanských výsypkách
Pozemky po těžbě uhlí využijí i Lesy ČR
„Zajímá nás uhlí, které se používá pro výrobu železa. Tedy ne energetické, ale spíš chemické uhlí. Je to nenahraditelná surovina pro výrobu oceli a ještě mnoho let bude. Navíc při jeho zpracování nedochází k takovým emisím jako při spalování uhlí pro energetické účely,“ dodal manažer.
Orientace na metalurgii je podle Svobody také jedním z důvodů, proč společnosti Blackhawk loni až o 40 procent klesla těžba v jejích dolech. Za propadem těžby i výnosů stála jednak covidová krize a všeobecný pokles poptávky po oceli, zároveň ale také – jak říká Svoboda – odklon od energetického uhlí. „Blackhawk měl na těžbě termálního uhlí pro energetiku historicky ještě nějaký podíl, my ho ale postupně utlumujeme a budeme se soustředit na těžbu uhlí koksovatelného,“ uvedl.
V americkém uhelném tažení chce Tykač pokračovat, jedná o dalších akvizicích, a dokonce – jak tvrdí Svoboda – aspiruje na prvenství v oboru: „Kdyby se nám povedla jen jedna z dalších příležitostí, o kterých jednáme, tak bychom se nejspíš stali v americkém metalurgickém uhlí jedničkou a byli tahounem uhelné konsolidace v USA,“ řekl Svoboda, podle nějž fosilní nálepka zatím trh těžby metalurgického uhlí zásadním způsobem nesvazuje.
„Zavládla v tom určitá iracionalita. Někteří compliance officeři, kteří mají na starosti pravidla, podle kterých finanční instituce mají fungovat, nerozlišují mezi energetickým a koksovatelným uhlím. I my jsme na to narazili. Jsou instituce, které to rozlišení nevnímají nebo nemohou, protože vnitřní předpisy jsou příliš restriktivní. Ale řada institucí pořád rozumí tomu, že metalurgické uhlí je surovina pro výrobu železa, nikoliv zdroj energie,“ vysvětlil Svoboda.