Doba čtení:3 m, 3 s
Evropská komise podpořila Českou republiku a bude se zabývat požadavkem Prahy na zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Po skončení včerejšího jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela.
Zavádění jednostranných poplatků za tranzit plynu podle Síkely neodpovídá dohodám o solidaritě, v nichž bylo konstatováno, že energetická bezpečnost je společným zájmem EU a náklady na ni si mají na svých územích nést jednotlivé státy. „My jsme v tomto smyslu zahájili jednání s komisí, za podpory dalších zemí, a komise po našem vystoupení konstatovala, že z jejího pohledu pravděpodobně došlo k porušení evropského práva,“ uvedl ministr Síkela.
Nyní bude Evropská komise o celé záležitosti s Německem jednat. Český ministr v této souvislosti doufá, že se podaří dosáhnout dohody bez postihu pro Berlín. Český postoj podpořily i další země, například Rakousko, Slovensko, Maďarsko či Polsko.
Plyn: Unijní regulace by byla na místě
Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) 1,86 eura (přes 47,15 Kč) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle ministerstva zvažuje zavést i Itálie a další země.
Němci podle Síkely na českou výhradu reagovali s tím, že budováním zásobníkové infrastruktury pomáhají i státům, které tuto infrastrukturu nemají. „Na druhou stranu ale řekli, že kritiku berou velmi vážně, i stanovisko Evropské komise, a budou s komisí jednat,“ dodal český ministr.
Ministři zodpovědní za energetiku se zabývali rovněž i možnými důsledky ukončení smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, ke kterému s vysokou pravděpodobností dojde na konci tohoto roku, což by mohlo mít vliv na zásobování plynem ve střední a východní Evropě. Podle českého ministerstva průmyslu jsou česká a slovenská přepravní soustava na tento výpadek připravené, je ale nutné posílit na německé straně tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita na v předávací stanici Branov, a aby nebyly ohroženy dodávky do dalších zemí.
Smutný: Kolaps uhlí může vyvolat ekonomickou bouři
„Je zjevné, že ani na ukrajinské, ani na evropské straně není příliš vůle tento kontrakt prodlužovat,“ uvedl k tomu po jednání ministr Síkela. „Za mě je velmi důležité, aby přerušení dodávek nebylo jenom deklaratorní, ale i faktické. V tomto smyslu jsem přivítal ochotu všech států zabývat se detailně tím, jaký původ má plyn, který se do Evropy dostává,“ dodal. Zmínil přitom nápad, že by i distributoři v Česku měli do budoucna povinně, nebo dobrovolně zveřejňovat, jakým plynem zásobují konečné spotřebitele. Podobná povinnost pro distributory bude brzy uzákoněna například v Rakousku.
Ještě před včerejším jednáním se konala i schůzka takzvaného jaderného klubu, tedy zemí využívajících jadernou energii, mezi kterými je i Česká republika. „Dnes uplynul přesně rok od založení jaderné aliance, a když se podívám na tento rok zpětně, tak čeho jsme dosáhli, pokud jde o uznávání jaderných technologií, je z mého pohledu průlom,“ prohlásil Jozef Síkela. Takzvanou jadernou alianci tvoří 12 členů a dva pozorovatelé.
Ve společném prohlášení tyto projaderné země vyzvaly k důraznější politice EU v jaderné energetice. Fakt, že Brusel nedávno uznal význam jádra v energetickém mixu, se podle nich nyní musí promítnout do konkrétních projektů a financování. Prohlášení podepsaly Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Finsko, Francie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. Jaderný klub se rovněž zabýval přípravou vůbec prvního jaderného summitu na úrovni premiérů, který se uskuteční 21. března před jednáním Evropské rady.