Smutný: Úložiště s větší kapacitou stojí biliony

„Zejména celá Asie se v Glasgowě postavila proti tomu, abychom bez jakýchkoli studií dopadů realizovali šíleným tempem dekarbonizační cíle a přitom zdevastovali nejen energetiku, ale i celou ekonomiku a společnost,“ hodnotí Milan Smutný výsledky „klimasummitu“ ve skotském Glasgowě. Foto: Milan Smutný

„Bez nových jaderných zdrojů stabilní a bezpečné dodávky elektřiny mít nebudeme. Obnovitelné zdroje to nezvládnou,“ říká mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný. Tento spolek je jedním z mála, který na odborné bázi varuje před nekritickou přeměnou energetiky.

„Po velkém blackoutu v EU – který přijde dřív či později – by se mohlo v některých naivních, zabedněných či indoktrinovaných hlavách rozsvítit. Velmi dobře si na blackout zatápějí Němci.“ Více vysvětluje v rozhovoru pro iUHLI.cz Milan Smutný ze spolku Realistická energetika a ekologie.

Čtěte také:
Neff: My si ty blackouty musíme „vyžrat“
Cenu emisních povolenek šroubují spekulanti

Jako tiskový mluvčí reprezentujete letos vzniklý spolek Realistická energetika a ekologie. Proč spolek vznikl a co jeho cílem?

Spolek vznikl úplně spontánně, jaksi z objektivních potřeb doby, a dala se v něm dohromady skupina vědců a vysokoškolských pedagogů z různých oborů. Experti na energetiku, ekologii, dopravu a podobně. Naším cílem je konfrontovat politické plány a cíle zejména v energetice s realitou a reálnými a v praxi ihned ověřitelnými výsledky vědy a techniky. Tedy ne laboratorní výsledky, ale komerční nasazení dané technologie. Máme za cíl tvrdě pranýřovat opět se šířící ideologie „světlých zítřků“, tentokrát zelených, jež jsou v drtivé většině v rozporu s přírodními zákony. Snažíme se analýzami, stanovisky a články upozorňovat média a širokou veřejnost, že nemáme žádný energetický kámen mudrců a zázračné řešení našich energetických požadavků, jak si myslí tvůrci eurounijního Green Deal a jeho realizace v projektu Fit for 55. Navrhovaná pseudozelená revoluce (na rozdíl od potřebné skutečně zelené politiky ochrany vod, lesů, biodiverzity atd.) ve skutečnosti znamená snahu o nové přerozdělení společenského bohatství novým skupinám spojených s dotacemi na takzvané obnovitelné zdroje, pokus uzurpovat si moc strašením planetární katastrofou a také neomarxistickým pokusem „napravit“ kapitalismus stále větším přerozdělováním a uplácením dotacemi. Obsahuje už ale i prvky, jež si nezadají s fašismem: zákaz jezdit autem se spalovacím motorem, zákaz létat letadly, zákaz jíst maso, stavět nové rodinné domy a tak dále. Věříme, že po naší zkušenosti s bolševismem se Češi a jejich zvolení zástupci včas proberou.

Jak váš spolek hodnotí výsledky summitu G20 a „klimatického“ summitu v Glasgowě?

Na rozdíl od západního světa, který místo skutečných problémů jako jsou veřejné finance, zdravotnictví, školství, reformy, „řeší“ záchranu planety bojem proti CO2, 80 procent světa bojuje s chudobou a nedostatkem energie a potravin. Takže je zřejmé, že zejména celá Asie se i v Glasgowě postavila proti tomu, abychom bez jakýchkoli studií dopadů realizovali šíleným tempem dekarbonizační cíle a přitom zdevastovali nejen energetiku, ale i celou ekonomiku a společnost. Naši západní politici si dosud myslí, že to v našich demokraciích lidi přijmou.

Určitě je však zásadním přínosem COP26 dohoda zastavit odlesňování. Musíme si v tomto kontextu připomenout, že v EU se vydávají každý rok miliardy eur dotací, aby si Evropané vyrobili elektřinu anebo teplo z lesní hmoty spalované ve spalovnách po celé EU. Doprava milionů tun dřeva v podobě štěpky přes oceány loděmi na mazut z Amazonie, USA a Kanady a ze Sibiře a jejich spalování je dosud Evropskou komisí považováno za „emisně neutrální“. Dotační králové dokážou stále ještě leccos zdůvodnit a prolobbovat, i když už protestují desítky zemí a stovky vědců z celého světa. I obyvatele Kodaně, hlavního města superekologického Dánska, ohřívá z jejich radiátorů teplo z tamní „ekologické“ výtopny spalující každý měsíc také 60 000 tun štěpky dovezené z brazilské Amazonie…Pokrytectví, nesmyslů i ekologických zločinů je v současné Green Deal politice EU nemálo.

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v rozhovoru pro HN (zde) řekla, že Evropa nemá vůbec vymyšlené, jak nahradit uhlí. Jaký je názor vašeho spolku Realistická energetika a ekologie?

Je to pravda, ale Evropská komise přece ví, že nás zachrání co nejvíce obnovitelných zdrojů, ne? Ale vážně. Teď už se EK zřejmě blíží k zařazení jaderné energetiky do taxonomie podporovaných zdrojů. Zřejmě to bude pot tlakem jaderné Francie, která potřebuje nahrazovat své zastaralé jaderné bloky. Výměnou za to se zřejmě EK podvolí tlaku Německa, aby bylo povoleno použití ruského zemního plynu. Česká republika má de iure stále platnou aktualizovanou verzi Státní energetické koncepce (SEK) schválenou vládou 18. května 2015 (také tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem). V ní se jasně říká, že v českém energetickém mixu má většinově dominovat využití jaderné energie s dostavbou Dukovan, Temelína a s ověřením možností stavby dalších dvou JE.

Největší tlak EU a aktivistů nyní míří proti uhlí. Kdy je podle vás možné uhlí vyřadit z energetického mixu?

Tak, jak to vyplývá ze SEK, že uhelné zdroje může postupně nahradit jako zásadní primární zdroj jádro a svou roli mohou pak sehrát minoritně i obnovitelné zdroje. Máme zásoby uhlí i bez prolomení územních limitů na 50 let. Takže je to celkem jednoduchá rovnice, že většinu ze současných 8000 megawatt v uhlí musí v příštích 50 letech nahradit jaderné reaktory, které zřejmě budou bezpečně a cenově výhodně fungovat dalších až 80 let. V českých podmínkách jedině tak efektivně přispějeme k dekarbonizaci.

Nejen podle Dany Drábové je jen otázkou času, kdy Evropu postihne rozsáhlý blackout (např. zde). Myslíte si to také?

Zde si dovolím cynicky říct, že taková katastrofa by byla možná potřeba, aby se v některých naivních, zabedněných či indoktrinovaných hlavách rozsvítilo. Velmi dobře, chcete-li zle, si na blackout zatápějí Němci, hlavně tím, že letos v prosinci odstaví tři a za rok poslední tři plně funkční jaderné reaktory.  Těch osm gigawatt stabilního výkonu za jakéhokoli počasí logicky nemohou nahradit zdroje z větru a slunce, jichž má Německo spolu s biomasou instalováno kolem 125 gigawatt. Do roku 2045 chtějí Němci mít v obnovitelných zdrojích 606 gigawatt, z toho 348 má být ve fotovoltaice.

Čtěte také:
Křeček: Plyn ani elektřina už výrazně nezlevní
Proč je kolem plakátové kampaně proti Zeleným v Německu takový rozruch?

Počínaje příštím rokem by měli Němci každý rok postavit FVE se 17 GW výkonu, to je nějakých 38 milionů nových fotovoltaických panelů každý rok po dobu příštích 23 let! V Severním moři mají vzniknout další větrné elektrárny. Problém je, že když nefouká vítr či nesvítí slunce, tak nefunguje ani jeden megawatt, ani 100 gigawattů v OZE a instalovaný výkon tak ani zdaleka neznamená odpovídající množství dodané elektřiny. Existuje představa, že Německo postaví tolik obnovitelných zdrojů – s nutností jejich neustálé obnovy kvůli životnosti 15-20 let – že z nich dokážou elektrolýzou vody vyrobit tolik vodíku, že tím nakonec zcela nahradí fosilní zdroje. Jestliže už teď mají Němci nejvyšší cenu elektřiny v EU a kvůli středoevropské burze v Lipsku nás do této cenové hlubiny strhávají s sebou, náklady na takovou energetickou budoucnost si představit asi neumí nikdo. Ale Němci na tom pracují. Věřím však, že inženýři z ČEPS dokážou v případě německého blackoutu udělat z Česka bezpečný energetický ostrov.

Příznivci rychlého přechodu na obnovitelné zdroje obvykle zmiňují bateriová úložiště jako záruku stability sítě postavené na OZE. Váš spolek se k tomu staví rezolutně kriticky…

Všechna i ta největší bateriová úložiště mají jednu jedinou funkci: je to velmi drahý nástroj k tomu, aby se v případě problémů stabilizovala síť a frekvence, než naběhnou stabilní turbínové zdroje. My jsme ve spolku spočítali, že kdyby chtělo Česko mít záložní bateriové úložiště, které by dokázalo zásobovat na jeden jediný den republiku potřebnou elektřinou, byla by to investice pěti až šesti BILIONŮ korun. Životnost bateriového zdroje je přitom 10 let.

V Česku si bohatí lidé pořizují FVE v kombinaci s bateriemi, aby v případě nouze měli elektřinu. Tento systém přitom není ani s dotacemi ekonomicky návratný. Věda a technika holt dosud nepřinesla žádné zázračné úložiště energie a efektivní přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně nemůžeme zopakovat na každém krásném českém kopci.

V současnosti hýbou Českem i Evropou vysoké ceny energií. Nezanedbatelný podíl na tom mají emisní povolenky, ale jsou i další faktory. Které z nich jsou ty hlavní a co přinese takové nastavení do budoucna?

Nedávno podnikatel Pavel Tykač zveřejnil, že produkuje jednu kilowatthodinu z uhlí za 0,15 Kč, vědec z ČVUT pak ozřejmil cenu jedné kilowatthodiny elektřiny z jádra za 0,25 Kč. Výsledky vidíme na našich fakturách. I babička z Horní Dolní platí za OZE solárním baronům z každé kilowatthodiny 0,60 Kč, výše emisního poplatku bude ještě vyšší, zapojeních stále více nestabilních a přerušovaných zdrojů znamená obrovský růst nákladů na správu a zajištění sítě. Dále také poplatky za instalovaný příkon, marže a samozřejmě DPH. Podstatné pro cenotvorbu je však německá Energiewende, jak už jsem říkal, kdy se v obrovských výkyvech s neuplatnitelnými přebytky v létě střídají hluboké deficity nejen v zimě, jež kompenzují záložní uhelné a závěrné plynové elektrárny s kapacitními platbami. Jejich úloha po vypnutí jádra ještě vzroste. Kvůli Německu tak lze reálně očekávat další růst ceny elektřiny v příštích letech, pokud se vláda ČR nerozhodne to zásadně změnit a za české výrobní ceny elektřiny prodávat českým podnikům a domácnostem.

Nikdo z exponentů EU ještě neřekl, kolik bude celý Zelený úděl (Green Deal) stát. Ale Komise už počítá s tím, že 120 milionů lidí spadne do energetické chudoby a bude muset dostávat finanční dávky…

Ty částky už padají a jsou v bilionech, ale ne korun, ale eur. V Senátu v diskusi o balíčku Fit for 55 zazněla informace, že pro očekávaných dva miliony Čechů postižených drahými energiemi bude z EU poskytnuto příštích sedm let na osobu a měsíc 10 eur. Tedy ve slušné německé hospodě cena za méně než dvě piva. Proto Senát zavázal vládu ČR, aby ve spolupráci s EK přišla s analýzou dopadů všech klíčových opatření z politiky Green Deal a její realizace v podobě 14 opatření Fit for 55. Evropská komise a i řada národních politiků zapomněla, že všechna tato opatření mají v podstatě stejné astronomické náklady, ovšem při podstatně nižší kupní síle členských zemí EU ze střední a východní Evropy. Má-li být podle 1. místopředsedy EK Franse Timmermanse postižena energetickou chudobou až třetina ze 450 milionů obyvatel EU, tak v postkomunistických zemích EU to bude daleko více. Polovina pracujících Čechů má měsíční hrubý příjem 30 tisíc korun. Násilná ideologicky prosazovaná revoluce jménem Green Deal připomíná řešení, kdy problémy vesnice vyřešíme jejím vypálením. Snad si nová vláda ČR uvědomí, že energetika je zdaleka nejnaléhavější vládní úkol nejen následujícího funkčního období, protože elektřina není nějaká běžná komodita, je zcela nutnou podmínkou fungování naší technologické civilizace.

Redakční poznámka k nákladům Zeleného údělu v Německu:

„Transformace na zelenou energii bude vyžadovat investice kolem 5000 miliard eur s horizontem do roku 2045 neboli 5,2 procenta německého hrubého domácího produktu ročně,“ uvádí The Wall Street Journal s odkazem na studii německé státní rozvojové banky KfW (dříve Kreditanstalt für Wiederaufbau, Úvěrový ústav pro znovuvýstavbu). „To je znatelně více než zhruba 2000 miliard utracených na znovusjednocení Německa během dvou desetiletí po roce 1990,“ dodává WSJ. Citace pochází z článku Pavla Kohouta na Neviditelném psu (zde), který vyšel i v Lidových novinách 13.11.

 

PhDr. Milan Smutný
Tiskový mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie (zde). Absolvent bohemistiky a germanistiky na FF UK Praha, dnes konzultant zejména v automobilovém průmyslu, má za sebou práci jako redaktor, zahraniční zpravodaj, ředitel odboru a šéfredaktor ČTK, tiskový mluvčí Škoda Auto, ředitel komunikace Středočeského kraje nebo MPO ČR.