Doba čtení:2 m, 32 s
Nedávné soudní rozhodnutí, že tepelná elektrárna Chvaletice nemá nárok na výjimku z emisních limitů, musí vést racionálně uvažující lidi k hlubokým obavám. Precedens rozhodnutí nad Chvaleticemi se totiž může přelít na další zdroje, jež nebudou s to se s výjimkou včas technicky vypořádat, napsal v komentáři pro Právo mluvčí Think-tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.
„Fakt, že by tento zdroj, jehož výkon 4 x 205 MW přispívá právě v nejtěžším zimním období a v mezinárodní energetické krizi ke stabilní dodávce elektřiny pro české podniky a domácnosti, mohl být ve výrobě silně omezen, nebo dokonce vyřazen z energetické soustavy, se podobá noční můře,“ napsal Smutný.
V roce 2022 elektrárna vyrobila rekordních 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Není však jisté, že výjimku z emisních limitů obdrží. Záleží na rozhodnutí Krajského úřadu v Pardubicích.
V posledních letech se podnikání Pavla Tykače stává terčem soustředěných útoků ekologických aktivistů a progresivistů. Zatímco asi dvacítka jiných velkých elektráren, tepláren a závodních energetik na uhlí výjimku dostala, Chvaletice na ni marně čekaly pět let.
Smutný svým komentářem reagoval na text Jiřího Koželouha z Hnutí Duha, který pro Právo napsal, že by prý nezbytná opatření k dosažení emisních limitů přišla v elektrárně jen na 95 milionů Kč. Smutný upozorňuje, že jde o nesmysl. „Kdyby to bylo tak jednoduché a technicky proveditelné po vzoru ctr/c + ctrl/v, jak aktivista Koželouh tvrdí, tak by to dávno vlastník elektrárny uskutečnil,“ vysvětlil Smutný.
Ve skutečnosti se podle něj ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha, Greenpeace ČR a jejich advokátů z kanceláře Frank Bold v kampani proti elektrárnám ze skupiny Sev.en svého úspěchu sami až zalekli. „Počátkem letošního ledna navrhli prodloužení výjimky na dva roky, protože si nemohou nebýt vědomi faktu, co bude důsledkem jejich tvrdého útoku proti stabilním uhelným zdrojům v zemi,“ uvedl s tím, že ekologičtí aktivisté na jedné straně požadují obří investice do další ekologizace uhelných elektráren, na straně druhé ale požadují jejich uzavření už v roce 2030, což by návratnost zmíněných investic mařilo.
Smutný připomněl rozhovor, který 17. ledna poskytl člen vedení státní akciovky ČEPS Pavel Šolc portálu Seznam Zprávy. Mj. v něm řekl: „Česko se stane kolem roku 2025 s velkou pravděpodobností importní zemí a zůstane jí dlouhodobě. Starší elektrárny budou dožívat, dříve či později. My v Česku nemáme nastartovanou výstavbu nových zdrojů, zejména těch, které nejsou závislé na aktuálních klimatických podmínkách. A už je téměř jistě postavit nestihneme, nedá se to moc zvrátit.“
„Zelené aktivisty, kteří se živí ideologií světlých zelených zítřků, nezajímá, že takový vývoj v energetice vyžene z Česka průmysl, který tuto zemi živí, a zbídačí domácnosti, když už dnes má každý čtvrtý Čech nárok na dávku proti bídě. Čeští občané by však měli dobře vědět, kdo a proč nese odpovědnost za reálné riziko prudkého zchudnutí naší republiky a jejích obyvatel s očekávanými společenskými otřesy,“ uzavřel Milan Smutný.