Doba čtení:2 m, 50 s
Česká republika a Polsko jsou posledními zeměmi Evropské unie, které ještě ve velkém těží černé uhlí, aniž by měly plán na postupný útlum. Nabízí se tak možnost vzájemné spolupráce při záchraně ztrátových dolů nebo jejich řízeném útlumu.
Možnosti spolupráce v oblasti hornictví se řešily při nedávné návštěvě českého ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) ve Varšavě. „Otevřeli jsme otázku společného postupu při prosazení případného prodloužení termínu ukončení útlumu těžby, který mohou za určitých podmínek podpořit vlády jednotlivých zemí v Evropské unii a případně i Evropská unie prostřednictvím Evropského globalizačního fondu, o pět let,“ řekl po setkání vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala.
Čtěte také:
Sophiina volba polských horníků
Největší evropský těžař vyhodil šéfa
Podle serveru E15.cz řeší Poláci stejný problém se ztrátovou těžbou černého uhlí jako OKD, avšak zhruba v desetinásobném měřítku. Na rozdíl od Česka tam řídí snahy o ozdravení šachet přímo stát. Zatímco postoj české vlády k budoucnosti OKD je zatím takový, že stát nechce finančně pomáhat firmě, ale pouze propuštěným zaměstnancům, v Polsku vzala nová vláda situaci v uhelném sektoru do svých rukou. Jde to však ztuha. Padlo již několik plánů na zavření šachet a ozdravení těžce ztrátových těžebních firem.
Nejviditelnějším problémem je Kompania Weglowa, která je největším evropským producentem energetického černého uhlí. Loni se její ztráta vyšplhala k miliardě eur. Od bankrotu ji dělí jen měsíce. Zaměstnává podle některých odhadů až dvakrát více lidí, než by potřebovala. Zatímco cena uhlí v posledních letech klesala, náklady na vytěženou tunu rostly. Stát ji ale padnout nenechá. Nová premiérka Beata Szydlová jasně řekla, že polská energetika nemá jinou alternativu, než je pokračující závislost na černém uhlí.
Záchranný plán spočívá v převedení sedmi alespoň částečně zdravých dolů do nové firmy Polska Grupa Górniczna (PGG). Transakce se plánuje na květen. I v PGG bude mít hlavní slovo stát. Státem vlastněná společnost Weglokoks, která s uhlím obchoduje, a další investoři mají do dolů nalít 1,5 miliardy zlotých (zhruba 10 miliard korun). Dalšími investory by měly být velké státní energetické společnosti jako například elektrárenské společnosti PGE nebo plynárenské PGNiG. Dojednat jejich účast v záchraně dolů má nový šéf Kompanie Weglowe Tomasz Rogala. Doly dostanou šanci na restrukturalizaci, nebude však trvat dlouho.
„Ze zákulisních informací se zdá, že každý z těchto dolů by měl dostat půl roku na vlastní restrukturalizaci. Kdo to nezvládne, půjde do útlumu. Ale nedávné ústupky vůči odborům, příslib neměnnosti platových a pracovních podmínek ukazují, že cesta k udržitelnosti polského hornictví nebude jednoduchá,“ říká zakladatel serveru Polish Coal Daily Dawid Salamadry.
Ve vážných problémech se totiž nachází také největší evropský producent koksovatelného uhlí, společnost JSW. Kvůli odpisům majetku loni prodělala 3,12 miliardy zlotých (téměř 20 miliard korun). Firma, v níž drží většinový podíl stát, nyní zvažuje prodej dvou nejztrátovější provozů státní restrukturalizační společnosti Społka Restrukturyzacji Kopalń.
Mezitím dál padají ceny černého uhlí. Na začátku března evropské ceny klesly na třináctileté minimum. Tuna energetického uhlí se dostala pod 40 dolarů za tunu. Situace se nelepší ani na trhu koksovatelného uhlí. V příštích letech nikdo obrat nečeká. Světoví těžaři osekávají náklady a doufají, že problémy dříve dostihnou konkurenci, přebytek uhlí na světových trzích se sníží a cena tak půjde nahoru. Čínská vláda například už oznámila, že letos zavře tisíc dolů.
Mohlo by vás zajímat:
V polském dole se bude těžit komorováním
Polsko postaví uhelné elektrárny za stovky miliard
Polská dychtivost po těžbě ohrožuje české pohraničí