Jaký je rozdíl mezi povolenou a nepovolenou lží?
Když někdo dlouhodobě přehlíží zcela neoddiskutovatelná fakta a současně vědomě tvrdí jejich pravý opak, je to lež, nebo „jen“ zaslepenost? Ať tak či tak, pořád je to lež.
Jak dlouho v Česku trvá prosadit rozum?
O tom, že k odstavení uhelných elektráren může dojít dřív, než si politici připouštějí, se mluví už roky. Ve hře to bylo již za minulé vlády. Řešení se hledá „už“ nyní.
Odborníci: Nárůst OZE vyvolá obrovské náklady na posílení sítí
Výroba elektřiny v solárních elektrárnách v Česku vzroste v příští dekádě trojnásobně, výroba energie pomocí větrných elektráren dokonce 7,5krát. Aby přenosová soustava takový nárůst energie z obnovitelných zdrojů (OZE) zvládla, bude potřebovat velké investice.
Francie a Německo žádají přehodnocení unijních regulací
Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu přichází iniciativa od dvou nejsilnějších států, Francie a Německa, aby EU přehodnotila směrnice a normy, které svazují a poškozují evropskou ekonomiku a firmy, uvedl server echo24.cz.
Smutný: Kolaps uhlí může vyvolat ekonomickou bouři
Spekulativní emisní povolenky téměř dosáhly svého cíle, tedy zničení uhelné energetiky. Problémem ČR je, že nemáme reálnou náhradu. V příštím roce parlamentních voleb nás asi čeká těžká krize, nejen energetická, napsal v komentáři pro Seznam Médium tiskový mluvčí Think Tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.
Do roku 2030 prý na dekarbonizaci padne 3,5 bilionu korun
Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Při odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub.
Energetické plány se samy nesplní
Vláda premiéra Petra Fialy si stanovila termín uhelného konce. Především by však měla odpovědět na otázky, kdy a čím jej bude možné nahradit.[/caption] Česku ve...
V Česku byla loni elektřina 134 hodin v záporných cenách
Do Česka se v loňském roce po energetické krizi ve zvýšené míře vrátily takzvané záporné ceny elektřiny, kdy výrobci platí za odběr nadbytečné elektřiny. Podle statistik se loni jednalo o 134 hodin se zápornou cenou elektřiny, což je meziročně o 126 hodin více a zároveň nejvíce za posledních minimálně devět let.
Průzkum: Lidé odmítají platit za transformaci energetiky
Podle celosvětového průzkumu, který po dobu tří let prováděla společnost Ernst and Young (EY), si většina lidí po celém světě sice uvědomuje, že energetika potřebuje změny, ale není ochotna za ně platit.
Znáte odpověď na tyto tři otázky?
Na Národní konferenci Efektivní energetika měl nejpodnětnější projev bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS). Na jeho tři zásadní otázky, bohužel, nikdo z ostatních řečníků nepředložil odpověď.