Doba čtení:1 m, 35 s
Nízkoprahový systém těžebních koncesí určený pro malé podniky je v jihoafrické provincii Mpumalanga zahlcen přívalem žádostí, což vyvolává podezření. Žádosti se týkají povrchových provozů, které nepřesahují rozlohu pěti hektarů a nevyžadují příliš mnoho požadavků na dodržování environmentálních a sociálních předpisů.
Podle údajů, které shromáždilo Ministerstvo nerostných zdrojů a energetiky (DMRE) a které nedávno na konferenci Junior Indaba v Johannesburgu prezentoval generální ředitel Minerals Council SA Roger Baxter, je nevyřízených žádostí o různé druhy těžebních a průzkumných práv a povolení více než 5 000, napsal server msn.com.
Systém Samrad, který DMRE používá pro zpracování těžebních práv, je všeobecně uznáván jako nepoužitelný, a to i ministrem pro nerostné suroviny a energetiku Gwede Mantashem. Přesto DMRE již léta protahuje pořízení funkčního těžebního katastru, internetového portálu, který by umožňoval veřejnosti nahlédnout do stavu těžebních práv a zároveň poskytoval společnostem účinný mechanismus pro podávání žádostí o tato práva.
Vlna veder ve východní Asii zvýší spotřebu uhlí i emise
Nyní se očekává, že v červenci oznámí vítěznou nabídku na katastr. Ať už se tohoto úkolu ujme jakákoli společnost, bude muset vyřešit nepořádek, zejména v Mpumalanze, která je zahlcena žádostmi o povolení k těžbě.
Získání povolení k těžbě je mnohem méně náročné než získání oprávnění k těžbě. Nevyžadují sociální a pracovní plán ani rozsáhlé posouzení dopadů na životní prostředí. Jejich smyslem je podpořit malé podniky, jako jsou cihelny nebo pískovny. Existuje však podezření, že systém zneužívají firmy, které chtějí těžit uhlí. Ty posílají mnoho žádostí o povolení, čímž si můžou zajistit desítky tisíc hektarů půdy pro těžbu uhlí.
Mpumalanga je jednou z devíti provincií Jihoafrické republiky. Leží na východě země v sousedství Mosambiku a je vyhlášená množstvím národních parků se zvěří, mnoha horami, kaňony a památkami.