Doba čtení:2 m, 4 s
Jsou tři tisíce korun ročně za elektřinu navíc málo, nebo moc? Tři miliony Čechů mají jasno. Je to o tři tisíce víc, než si můžou dovolit.
Průměrné zvýšení regulované složky ceny elektřiny o 66 procent pošle přes tři miliony Čechů na hranici chudoby, nebo pod ní. Energetický regulační úřad sice ohlásil průměrné zvýšení regulované složky „jen“ o 66 procent, místo avizovaných 71 procent, ale to na výsledku mění jen málo. Téměř třetina Čechů bude mít existenční problém.
Podle údajů výzkumné společnosti PAQ research, které prezentovala Charita ČR v deníku Metro (zde) má zhruba 585 tisíc domácností (13%) problém měsíčně vyjít a nic neušetří. Dalších 765 tisíc domácností (17%) dokáže ušetřit maximálně pár stovek. Jestliže má domácnost průměrně 2,3 člověka, jde celkem o více než 3,1 milionu lidí.
Podle údajů energetických společností publikovaných například na iDnes (zde), průměrná domácnost spotřebuje za rok tři megawatt hodiny elektřiny. Což znamená za regulovanou složku o 3200 korun víc. Kvůli poklesu cen silové elektřiny by však měla výsledná částka vzrůst jen minimálně. Jenže teď následuje kardinální otázka: Kolik z chudých domácností si letos vyjednalo s dodavateli příznivější cenu, nebo měli z minulosti fixované ceny? Těm se totiž zvýšení regulované složky projeví víc.
Budinský: Ve vládě není nikdo, kdo by chápal varování ČEPS
K tomu je potřeba brát v úvahu ještě to, že vláda rozhodla o zvýšení poplatků z vydobytých nerostů (zde). V případě uhlí, častého paliva chudých domácností, tento poplatek vzroste o šest procent, což se projeví zvýšením jeho prodejní ceny. O kolik zatím není jasné. Ani to však není poslední špatná zpráva pro nízkopříjmové, tedy chudé domácnosti.
Západočeská SUAS totiž oznámila, že kvůli cenám emisních povolenek zvýší cenu dodávaného tepla o 20-25 procent. Cena emisní povolenky totiž již představuje polovinu nákladů na výrobu tepla z uhlí (zde). U dalších výrobců tepla z uhlí takový krok samozřejmě nelze vyloučit.
V součtu to každopádně znamená, že pro příspěvky na bydlení zamíří další lidé. Kolik jich bude? Vzhledem k tomu, že podle údajů Charity ČR zatím pobírá tyto dávky jen 20 procent z těch, kteří na ně mají nárok, jich zřejmě může přijít opravdu hodně. A nejspíš dřív či později přijdou. Přitom nám ta „zelená tranzice“ ještě ani pořádně nezačala. Tranzice, tedy přechod na „bezemisní“ život, přitom v případě Česka může snížit globální emise oxidu uhličitého přibližně o 0,18 procenta. To vážně stojí za to, aby tři miliony lidí byly existenčně závislé na dotacích zadluženého státního rozpočtu? Nebo radši počkáme, až to budou čtyři miliony?