Tykač varuje, že už příští rok zavře elektrárny i lomy

Majitel skupiny Sev.en Česká energie Pavel Tykač varuje, že své dva uhelné lomy a dvě elektrárny zavře už příští rok. Provoz se totiž přestane vyplácet. Zaměstnává v nich tři tisíce lidí a pokrývá skoro 15 procent domácí spotřeby proudu.

Majitelům uhelných elektráren láme vaz nízká cena elektřiny, která „ve spolupráci“ s emisními povolenkami činí jejich provoz od určitého poměru nerentabilním. A právě to hrozí v příštích měsících. Druhý největší výrobce elektřiny v Česku se proto začal připravovat na uzavření svých elektráren Počerady a Chvaletice už v příštím roce. Znamenalo by to i ukončení těžby na dvou Tykačových hnědouhelných lomech Vršany a ČSA.

Energetické plány se samy nesplní

„Situace v energetice je vážná. Nastavení trhu a další faktory – například masivní dovoz plynu – způsobují výrazný obchodní tlak na teplo a elektřinu z uhlí. Ty se díky stabilně vysokým cenám povolenek a dalším vlivům stávají nekonkurenceschopné, a tradičním uhelným zdrojům tak hrozí ekonomické odstavení,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Sev.en Gabriela Sáričková Benešová, podle může dojít k zavření elektráren „v horizontu měsíců“. „Tento stav jsme v minulých dnech potvrdili příslušným ministerstvům, která se uvedeným rizikem zabývají,“ uvedla mluvčí.

Podle informací SZ Byznys jako termín ukončení výroby Tykač zvažuje jaro roku 2025, tedy po skončení příští topné sezony.

Útlum uhlí na Mostecku by znamenal postupné propuštění více než zhruba tří tisíc lidí, které Sev.en na dolech a elektrárnách zaměstnává. Přinesl by ale také ztrátu zakázek pro lokální firmy, které jsou na energetickou skupinu navázány. A na domácím trhu pak výpadek zhruba 10 terrawatthodin elektřiny, které Tykačovy zdroje ročně vyrobí.

Znáte odpověď na tyto tři otázky?

Je nepochybné, že v obdobné situaci se dříve či později ocitnou i další provozovatelé uhelných elektráren či tepláren. Náhrada v podobě jiných zdrojů zatím zejména v zimním období není. Problém také je, že uhelné elektrárny zajišťují v Česku většinu takzvaných systémových služeb – dodávají elektřinu na vyrovnávání výkyvů v elektrizační soustavě. Elektřinu pro spotřební špičky či neočekávané výpadky dodávky z jiných elektráren musela státní firma ČEPS, zodpovědná za provoz elektrizační soustavy, i soukromí distributoři nakupovat více ze zahraničí. Pokud by kvůli snížené nabídce flexibilní elektřiny cena systémových služeb stoupla, promítlo by se to na spotřebitelských fakturách. Zákaznická cena elektřiny by šla nahoru.

Zhoršující ekonomiku svých uhelných zdrojů potvrzují i další dva domácí hráči. „I my se s tím pereme, ztrátu nechceme dlouhodobě financovat z jiných aktivit skupiny. Ale uděláme všechno pro to, abychom rok 2025 ještě ustáli a měli připravené řešení a postup pro další roky. Nechceme stát tlačit do kouta,“ říká šéf Sokolovské uhelné Pavel Tomek.

Největší domácí energetická firma ČEZ podle mluvčího Ladislava Kříže zatím na uhlí neprodělává: „Výroba v uhelných zdrojích ČEZ ztrátová není. Elektřina se prodává dopředu až na tři roky a letošní výroba se většinově prodala loni, navíc většina elektráren dodává i teplo. Momentální výkyvy cen tak nemají zásadní vliv na ziskovost elektráren.“

Elektřinu musíme mít. Kdopak nám ji vyrobí?

I podle Kříže se ale zlom blíží: „Jak jsme již říkali, ekonomika uhelných elektráren se díky ceně povolenek rychle zhoršuje a v následujících letech dojde k tomu, že jejich provoz bude ztrátový,“ uvedl.

Firmy proto již delší dobu žádají od státu jakýsi jízdní řád s jasně stanovenými pravidly. „Deklarovali jsme připravenost spolupracovat a podle pokynů vlády ČR pomoci zajistit energetickou bezpečnost a stabilitu sítě včetně dodávek tepla odběratelům. Podmínkou je však jasně formulovaný plán řízeného a sociálně citlivého odchodu od uhlí, který bude řešit i otázku ekonomické stability jednotlivých zdrojů po dobu, než se dostaví potřebné náhradní zdroje,“ uvedla Sáričková Benešová.

Podle informací SZ Byznys není Tykač zatím pevně rozhodnut elektrárny zavřít, nehodlá ale dlouhodobě dotovat ztrátovou výrobu a doufá, že stát s financováním provozu jeho zdrojů pomůže. Tak se to děje v Německu nebo v Polsku, kde vlády v předchozích letech uzákonily takzvané kapacitní mechanismy. V jejich rámci státy platí provozovatelům za to, že poskytují elektrárny jako zálohu, která se spustí v případě potřeby.

Česko je však v této chvíli v Evropě zřejmě jediným státem s tak výrazným podílem výroby elektřiny z uhlí, kde podobný model nelze uplatnit. Podléhá totiž notifikaci v Evropské komisi, která v posledních letech odmítá jakoukoliv veřejnou podporu uhelné energetiky. Poláci a Němci se na nadcházející situaci připravili s předstihem.