Doba čtení:2 m, 50 s
S útlumem hornictví v revíru společnosti OKD a převedením výroby na Důl ČSM nastaly logicky změny i v provoze důlní dopravy odrážející hlavně potřebu v jednodušší a pružnější organizaci. Její současné fungování popsal v rozhovoru pro Měsíčník Horník vedoucí provozu Vladimír Polášek.
Jaké je nyní schéma důlní dopravy?
Na severní lokalitě zůstaly dva úseky: Centrální doprava zajišťuje v dole transport mužstva, materiálu, části rubaniny a zajišťuje provoz a bezpečný chod dopravních tras. Její vedoucí je Radek Szarowski. Pak je tady svislá doprava obsluhující těžní zařízení, starající se o fárání horníků, popouštění materiálu do dolu, jeho vydávání na povrch, čerpání důlních vod a samozřejmě – vzhledem k přítomnosti skipu – odtěžení zdolu. Vede ji Tomáš Franek, který přešel z pozice vedoucího severní centrální dopravy. Na Jihu jsme vytvořili jediný společný úsek pro celou lokalitu, v jehož čele je vedoucí Jan Pejsar s mechanikem Ladislavem Staniczkem.
Čtěte také:
Co už nemá využití, prodává OKD nejen do šrotu
Seismická aktivita v revíru OKD
Každá lokalita tak má svá specifika?
Samozřejmě, u té severní je to skipové odtěžení se vším všudy, včetně zásobníků rubaniny v dole. Jižní doprava se naopak orientuje na transport nadrozměrných a hmotných břemen pro potřeby celé šachty – vozí sekce, nakladače, kombajny, pohony, plošiny, potrubí, pásy, kulatiny – prostě to, co se nevleze do obvyklé dopravní nádoby. Zvláštností může pro někoho být i přetěžování popouštěného a vydávaného nákladu. Na Jihu jsou chlapi zvyklí na pátém náraží materiál vyložit a kolejovou lokomotivou převézt těžního zařízení šestky na sedmičku a odtud popustit opět jámou dolů na sedmé náraží.
Co se dá říci o personálním obsazení?
Dělníků máme na Severu v centrální dopravě 127, ve svislé 67. Ve sloučeném úseku na Jihu jich je 160. Počátkem března od nás odešli zkušení chlapi – technici, Josef Novák, Radek Godula, Jan Pinkava a Lešek Guňka . Ale na druhou stranu se nám podařilo i kádr částečně omladit, posilou dopravy na Severu je třeba Richard Palowski z Jihu a na závěsné lokomotivy přišel zkušený mechanik Pavel Golasowski z Darkova.
Zbyl jen ČSM, kolik toho obsluhujete?
Čeesemácké důlní pole je, co se týká dopravní infrastruktury, poměrně rozsáhlé. Na Severu máme 21929 metrů závěsných a 14635 metrů kolejových tratí a na Jihu 26731 metrů závěsných a 16500 metrů kolejových tratí. Stává se, že se v jednom období sejde více akcí s požadavky na dopravu, tak to se máme opravdu co otáčet. Mimo materiál transportujeme do vzdálenějších pracovišť osádky jednotlivých kolektivů a svážíme ve velkoprostorových vozech těživo z jižního zásobníku číslo 13 do akumulačního zásobníku na severu. Svislá doprava je také na plno vytížena. Mimo běžných, denních pracovních činností pokládáme v jižní výdušné jámě plavící potrubí v celkové délce 900 metrů, což je rovněž poměrně náročný úkol. Původně jsme totiž plánovali, že se tato akce provede dodavatelsky, ale nakonec jsme se rozhodli potrubí v jámě položit výhradně vrežii našich šachtových chlapů. Je to sice poměrně časově náročné, ale s dobrou organizací a správným přístupem se to dá zvládnout.
Příroda pracuje, je údržba tras náročná?
Asanační práce, které podle důlní delimitace patří pod naši dopravu, nám také dávají zabrat. Hausherry a zmáhači jedou prakticky nepřetržitě. Máme kmenovou zmáhací partu s předákem Robertem Raszkou a hausherrové – přibírkové s hlavními předáky Petrem Menaříkem na Severu a Eduardem Doležalem na Jihu. A pak ještě jednu univerzální dodavatelskou partu z Dubosu, vedenou předákem Janem Bačou. Ti jedou jak hausherrem, tak zmáhají.