V archivu OKD jsou kilometry materiálů

Kdo se zajímá o hornickou historii Ostravy, neměl by si nechat ujít návštěvu Archivu OKD. Jeho vedoucí Lucie Syrová pečuje o více než tři a půl kilometru písemného materiálu. Přinášíme zkrácenou verzi rozhovoru, který poskytla serveru idnes.cz.

V čem je archiv OKD pro soukromé pátrače v hlubinách minulosti atraktivní?

Vedle faktografických informací tady badatelé mohou nalézt i hluboký lidský příběh, artefakty z daných období. Příběhy z oblasti hornictví na pozadí doby. Třeba informace o tom, jak žily hornické spolky. I když o nich už tolik informací není, protože se k nim vztahuje jen jeden karton z let 1916 až 1919, k tomu je ještě dokumentace ke spolku Horník 1900 až 1935, to je vše.

Čtěte také:
Louda chce po bývalém vedení OKD miliardy
Palička: Vedení OKD žije na úkor horníků

Zajímavostí jsou třeba dokumenty dokládající činnost penzijních fondů, které vznikaly u jednotlivých těžařstev. Je pro nás také podstatné, že v archivu se nacházejí skutečné skvosty a poklady. Jedním z nich je třeba sbírka katastrálních map, která je sestavena z vlastnictví bývalých těžařstev. Jsou to mapy obcí, kde jsou vyznačené vrty, vrtné kruhy, situace bývalých závodů. Bytový a pozemkový majetek šachet. V žádném archivu není takováto sbírka map, která je u nás kontinuálně archivována už od roku 1836.

K čemu takové starobylé mapy mohou dnes konkrétně sloužit?

Třeba se na nás obrátili během rekonstrukce Slezskoostravského hradu. Měli zájem o zmapování lokality, v tomto případě jim byly prospěšné historické mapy zaznamenávající sesuvy půdy. Využití těchto map je vhodné z důvodů bezpečnosti, ohledně podchycení důlních vlivů. Je to ideální zdroj pro odborné firmy, které potřebují zaměřit danou lokalitu. Rovněž máme bohatou dokumentaci vztahující se k důlním škodám.

Jak je to třeba s dokumentací ohledně dnes stále populárnějších technických památek?

Technické památky jsou velice oblíbenou badatelskou záležitostí. Pro nás je to kategorie, která nikde jinde není k nalezení. Dokonce se na nás obracejí i z ciziny. Například k nám dojíždí jeden badatel z Německa, který se zabývá obdobím první republiky. Je to pro něj ideální materiál, protože zdroje jsou psané v německém jazyce, například dokumentace k Severní Ferdinandově dráze.

Jak to v současnosti vypadá s archivem? Proslýchá se, že o něj OKD přijde?

Jedná se o formální proceduru. OKD se nechce archivu zbavit, ale fakticky to, co máme v depozitu, patří státu. V současnosti jednáme o předání archivu OKD pod správu Zemského archivu. Pro nás se nic nemění, naopak jde o výhodu, především o úsporu provozních nákladů. Momentálně jsme plně vytížení, a jelikož máme málo lidí, tak je archiv možno navštívit teprve na základě telefonické domluvy.

Objevují se ještě nějaké nové materiály, které obohacují archivní sbírku?

V současnosti máme množství archivního materiálu určeného ke zpracování, k evidenci. Jedná se především o materiál z jednotlivých těžařstev, šachet. Mohou se na nás ale obrátit i soukromníci. Je možné, že se někdo přihlásí, manželka najde materiály, které je jí líto vyhodit. Pokud to má pro nás historický význam, tak určitě rádi tyto materiály přijmeme. Celkově obhospodařujeme tři a půl kilometru archiválií. Na ty jsou dva zaměstnanci. Jen malá část je inventarizovaná, to ale neznamená, že je nemůžeme předložit badatelům.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech