V Německu prudce vzrostla spotřeba uhlí

U černého uhlí činil v Německu meziroční nárůst přes devět procent, u hnědého uhlí pak téměř 11 procent. Foto: commons.wikimedia.org

Výrazně se v Německu v prvním pololetí zvýšila spotřeba uhlí. U černého uhlí činil meziroční nárůst přes devět procent, u hnědého uhlí pak téměř 11 procent. Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se zvýšila téměř o pět procent, zatímco spotřeba jaderné energie o více než polovinu klesla. Celková spotřeba energie v Německu se v pololetí meziročně snížila o 3,5 procenta.

Za poklesem spotřeby stály vyšší ceny energií, slabší hospodářský růst a relativně mírná zima. Uvedla to německá organizace AGEB, která sleduje statistické údaje o energetickém sektoru.

Spotřeba zemního plynu klesla téměř o 15 procent. „Hlavními příčinami tohoto vývoje byly mírné počasí a vysoké ceny,“ uvedla AGEB. Evropské země se v poslední době potýkají s omezováním dodávek plynu z Ruska, což tlačí jeho cenu vzhůru. Situace na trhu s plynem se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu, na což Evropská unie reagovala sérií protiruských sankcí.

Ministr je pro povolení frakování v Německu

Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Na konci loňského roku ukončilo provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku.

Tři zbývající jaderné elektrárny by Německo podle původních plánů mělo odstavit do konce letošního roku. Německá vláda však v poslední době kvůli obavám z nedostatku energie čelí rostoucímu tlaku, aby odchod od jaderné energetiky odložila.

Podle nedávné zprávy agentury DPA trvá na přehodnocení plánů na ukončení provozu tří zbývajících jaderných elektráren do konce roku nejen konzervativní opozice CDU/CSU, ale i někteří partneři Německa v Evropské unii. Kromě toho se ozývají hlasy, aby kabinet prověřil i možnost opětovného spuštění tří reaktorů, které byly odstaveny na konci loňského roku.