Únorová vichřice v těžebních společnostech skupiny Sev.en Enegy žádné škody nezpůsobila. Jenže jak se vlastně těží uhlí, když se rozmary počasí střídají jako letos v zimě?

Odpověď je poměrně snadná. Pokud příroda ukáže svou extrémní podobu, těžba se zastaví. Stroje se při silných poryvech větru nebo příliš vydatném dešti samy vypnou.

„Všechny skrývkové velkostroje, ať už rypadla nebo zakladače, mají anemometry na měření síly větru, když dojde k překročení stanovené hranice, stroj automaticky vypne,“ vysvětlil Jaroslav Graman, vedoucí úseku skrývky Vršanské uhelné.

Pro potřeby meteorologů jsou anemometry obvykle instalovány do výšky zhruba 10 metrů. Na velkostrojích se umisťují do nejvyššího bodu, což na skrývkovém rypadle KU800 představuje více než padesát metrů nad zemí. Měření je přesnější, protože přístroji nepřekáží žádná jiná konstrukce.

Čtěte také:
V lomu Jiří mají opravený velkostroj KU 800
Japonci začali těžit na mořském dně

„Obvykle se stroj automaticky vypne ve chvíli, kdy vítr překročí hranici 20 metrů za sekundu. Řidič v kabině ale může použít takzvaný D blok a stroj uvést opět do provozu, například pro nouzovou manipulaci, to se ale v praxi využívá minimálně,“ doplnil řidič zakladače ZP6600/Z86 Miroslav Hanuljak z Vršanské uhelné.

Při únorových poryvech větru dosahovala jeho rychlost kolem 30 m/s, což už přesahuje 100 kilometrů za hodinu. Když se očekává silný vítr, je úkolem posádky otočit stroj proti větru, aby měl co nejmenší odpor, spustit ližiny kráčivého ústrojí na zem a pak už jen čekat, až se počasí uklidní.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
VIDEO: Uhněte z cesty, jde uhelný obr