Viceguvernér ČNB varuje před zelenáním centrálních bank

Viceguvernér České národní banky Marek Mora varuje, že ve chvíli, kdy se boj s klimatickou změnou stane součástí politického boje, tak se součástí toho boje stane i případná nezávislost centrálních bank. Foto: ČNB

K boji proti změnám klimatu se kromě politiků a výkonných orgánů přidávají i některé centrální banky, namátkou ta evropská (ECB). Přílišný důraz na „zelené“ centrální bankovnictví ale hrožuje nezávislost centrálních bank a dostává je na tenký led, uvedl viceguvernér České národní banky Marek Mora. Podle něj je totiž role centrálních bank úplně jiná.

„Je problém, pokud začneme používat finanční regulaci pro dosahování cílů klimatické změny. Ve chvíli, kdy bychom například začali zvýhodňovat projekty, které přispívají k boji s klimatickou změnou tím, že snížíme kapitálové požadavky bankám, které tyto cíle financují – nebo jim naopak znevýhodníme kapitál a zakážeme jim podporovat činnost, která není udržitelná – můžeme způsobit více problémů než jich vyřešit,“ citoval server info.cz z rozhovoru Mora, který Mora poskytl webu ČNB.

Čtěte také:
Česko by jen na vítr nemohlo „jet“ ani náhodou
Energetika může rozhodovat volby do sněmovny

Podstata centrálních bank lež podle Mory někde jinde. Zcela a především je jejich role v péči o měnovou stabilitu. Pochopitelně plní i další role, vydávají bankovky, mají dohledovou funkci nad bankovním trhem… Měnová stabilita je však jejich alfa a omega a je dobré na to nezapomínat. „Moderní centrální banky byly zřízeny proto, aby dosahovaly cílů cenové stability. Historické poznatky nás postupem času dovedly k tomu, že nejlépe se těchto cílů dosahuje v instituci, která je apolitická a nezávislá. Ve chvíli, kdy by centrální banky začaly používat svou moc k jiným než stabilizačním cílům, dostanou se na velmi tenký led,“ vysvělil Mora.

Některé centrální banky si však v posledních letech přidávají mezi své stěžejní úkoly právě boj s klimatickou změnou. Týká se to i Evropské centrální banky, která plánuje „přechod k zelenější měnové politice“. Prezidentka ECB oznámila, že chce „prozkoumat každou dostupnou cestu, jak bojovat s klimatickou změnou“; prozatím počítá s vytvořením týmu, který se v ECB bude přechodem na zelenou ekonomiku zabývat, a s investicemi do zelených fondů Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS). Další investice do zelených dluhopisů zváží v budoucnu.

Podle kritiků by takový přístup ECB mohl být problematický. Zaprvé bance vyčítají, že by se měla soustředit na svůj hlavní cíl měnové stability, který tak úplně nezvládá, protože inflace v eurozóně je v řadě posledních měsíců poměrně vzdálena dvouprocentnímu cíli ECB. Kromě toho by však centrální banka podle některých kritiků mohla na trhu vytvářet „zelené bubliny“. Ne všichni členové bankovní rady ECB přitom soustředění se na zelenou měnovou politiku vítají. „Pokud by zaujetí zelenými a udržitelnými financemi bylo nezbytné pro udržení cenové stability v eurozóně, pak by to (nakupování zelených bondů, pozn. red.) do záběru spadalo. Nicméně si nemyslím, že by to nyní byl ten případ,“ uvedl na konci loňského roku tehdejší člen výkonné rady centrální banky Yves Mersch. Prezidentka ECB Christine Lagardeová nicméně vnímá zelenou politiku jako svou misi: „Klimatická změna může přinést implikace pro instrumenty, které využíváme pro výkon měnové politiky,“ uvedla na konci ledna.

Podle Marka Mory je však s přijetím „zelené politiky“ centrálními bankami spojena „řada rizik“. „Jedním z nich je to, že se celá oblast boje s klimatickou změnou může stát časem oblastí velmi kontroverzní. Ve chvíli, kdy se boj s klimatickou změnou stane součástí politického boje, tak se součástí toho boje stane i případná nezávislost centrálních bank,“ varuje.

Podle Mory by se centrální banky mohly dostat pod politický tlak i kvůli odpouštění zelených dluhů. „Pokud centrální banky budou nakupovat zelená aktiva, po čase mohou přijít politici a říct, že centrální banka by tato aktiva mohla odmazat ze své bilance, odpustit těm dlužníkům dluh a přispět k boji s klimatickou změnou. Zní to absurdně? Vezměte si, že ECB ve velké míře nyní nakupuje například státní dluhopisy a už nyní jsme slyšeli z úst některých evropských politiků, aby se odpustily řecké, italské dluhy. Takovým jednáním bychom však zpochybnili naši legitimitu, zpochybnili bychom to, proč jsme byli vytvořeni,“ uvedl Mora.