Doba čtení:2 m, 59 s
Útlum těžby uhlí mění Moravskoslezský kraj a s koncem hornictví pomáhá stát i samospráva. Všechno má probíhat s důrazem na bezpečnost, sociální klid, ochranu životního prostředí a rozvojové potřeby regionu. Zaznělo to na on-line tiskové konferenci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Praze, která proběhla v souvislosti s posledními vozíky ze šachet ČSA a Darkov.
„Záchranná síť je vytvořena. Počítáme s tím, že i po úplném konci a likvidaci opravdu všech dolů budou naši někdejší kolegové odcházet za stejných podmínek, jako je tomu nyní. Lidé s třiceti a více lety odpracovanými v hornictví si zaslouží slušné zacházení,“ uvedla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková. Připomněla, že těžební firma má podepsanou spolupráci s více než stovkou firem – potencionálních zaměstnavatelů – v nichž už někteří propuštění ze šachet podepisují nové pracovní smlouvy.
Čtěte také:
Zájem zaměstnavatelů o horníky se zvyšuje
Seismická aktivita v revíru OKD
„První etapu převodů dolů k 1. lednu 2021 se podařilo zvládnout bez problémů. Přestože na přípravu moc času nebylo. Věřím, že státní podnik DIAMO zvládne i druhou vlnu a všechny následné kroky,“ řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten ocenil i působení OKD směrem k nadbytečným pracovníkům, od programu Nová šichta po otevření poboček Úřadu práce ČR na šachtách.
DIAMO má v novém odštěpném závodě DARKOV (se sídlem na této šachtě) dalších 497 lidí přebraných od OKD. Celkem tak zde působí 697 zaměstnanců, jejichž úkolem jsou útlumové a likvidační práce v dole i na povrchu a další zahlazování následků hornické činnosti, včetně odvalů a odkališť. Aktivity v jednotlivých lokalitách se liší podle stavu a stupně legislativního postupu, který předchází zahájení likvidace hlavních důlních děl, napsal Měsíčník Horník.
„Budeme aktivně vyhledávat příležitosti k využití uzavíraných dolů a důlních areálů. Jedná se zejména o možnosti využití jejich energetického potenciálu a budování průmyslových zón. Už spolupracujeme s Moravskoslezským krajem a městy a obcemi na Karvinsku, abychom mohli sladit naše plány a povinnosti s regionálními rozvojovými zájmy a napomáhat tím i k úspěšné transformaci regionu,“ navázal ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar. Náklady na útlum hornictví v letech 2020 až 2035 vyčíslil (i s náklady na zajišťování báňské záchranné služby a státní příspěvky pro uvolňované zaměstnance) na 15,6 miliardy korun.
Moravskoslezský kraj má jasnou vizi, jakým směrem by se měl po ukončení těžby proměnit. „Pohornická krajina Karvinska má na svých dvaašedesáti kilometrech čtverečních obrovský potenciál. Celé území je potřeba řešit koncepčně tak, aby se místa nyní připomínající krajinu duchů, proměnila v atraktivní lokality, které budou táhnout investory, ale také lidem nabídnou zajímavé možnosti trávit zde volný čas,“ tvrdil hejtman Ivo Vondrák. Poukázal i na koncepci Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030 (POHO 2030) předpokládající dát lokalitám po těžbě nové uplatnění při maximálním využití chytrých řešení.
Kraj se také zabývá dopady na dodavatele a subdodavatele těžařů. „Nechceme je nechat na holičkách, proto vznikl krajský program Task Force OKD, který má za cíl pomáhat firmám vyrovnat se s útlumem a ukončením těžby uhlí v regionu tak, aby dál úspěšně fungovaly a dávaly lidem práci. Cestou je pomoc získat finanční prostředky na inovace a úpravu jejich programu,“ vysvětlil hejtman.
Peníze by mohly přicházet z Fondu pro spravedlivou transformaci (Just transition fund), jenž cílí na „uhelné regiony“, a také z Modernizačního fondu financovaného z výnosů z emisních povolenek. Uvažuje se například o výstavbě fotovoltaických elektráren v areálech šachet. Mezi rozvojovými projekty je využívání důlních plynů, tepelného potenciálu podzemních i důlních vod či odvalů jako zdrojů stavebního materiálu.