Vláda o sektoru těžby rozhoduje bez znalostí

Převod prostředků na rekultivace na vázané účty těžební firmy donutit zvednou ceny produktů. To zase zvýší ceny ve stavebnictví. Foto: pixabay.com

Snaha o změnu podmínek Horního zákona nemá oporu v odborných analýzách, protože si vláda žádné nedělala – o tom jsou přesvědčeni šéfové těžebních firem, které portál iUHLI oslovil. O úvěry kvůli tomu budou muset žádat i firmy, které je dosud nepotřebovaly.

Porušení slibu ještě dva a půl roku nezvyšovat poplatky z vydobytých nerostů, razantní zvýšení těchto plateb na desetinu tržní ceny a převod firemních peněz na sanace a rekultivace z analytických na vázané účty do roku 2023, respektive 2025. To jsou tři body v novele Horního zákona, které u českých těžařů vyvolávají emoce a obavy.

Čtěte také:
Babišovské něco za něco
Novela Horního zákona může způsobit krachy firem

„Po čase navyšování všech možných poplatků a úhrad nastal spíše čas na zrychlení povolovacích procesů a zefektivnění státní správy. Stále totiž platí, že nula vynásobená tisícem nebo milionem je stále nula,“ řekl Josef Buvalič, ředitel pro strategii těžby a báňskou činnost ve společnosti LB Minerals.

Místo toho premiér Andrej Babiš navrhl před dvěma týdny těžařům výměnný obchod: oni budou souhlasit s převodem svých prostředků na sanace a rekultivace na vázané účty a on dodrží vládní závazek nezvyšovat ještě dva a půl roku úhrady za vydobyté nerosty. Chce tím zajistit, že se nebude opakovat situace s OKD, kdy tyto náklady zůstaly na státu. Jenže toto zajištění s sebou zřejmě přinese zásadní negativní dopady i na firmy, které těží neenergetické suroviny.

„Ubyde nám 120 700 000 korun, které bychom mohli v budoucích letech investovat do rozvoje. Pokud bychom ukládali lineárně a postupně, tak z toho vyplývá, že 24 milionů nemůžeme na nic jiného použít,“ vypočítává Jan Kadúch, vedoucí sektoru Lomy Morava ve společnosti Eurovia dopady urychleného převodu prostředků na sanaca a rekultivace na vázané účty. „Možná budeme muset hledat i jiné formy financování, které budou něco stát. Doposud jsme si úvěry na  investice nemuseli brát,“ upozorňuje zároveň na další problém Kadúch. Na skutečnost, že převod omezí nutné investice těžebních firem, upozorňuje i Buvalič. „Výpadek volných finančních prostředků budeme muset nějak řešit. Předpokládám, že cizími zdroji.  Na toto budeme muset reagovat úspornými opatřeními, včetně omezení investic i dalších výdajů,“ vypočítává.

„Je to zátěž z hlediska cash-flow společnosti, bude to znamenat omezení či odsunutí investic. Přinese to také náklady spojené s úhradou úroků při čerpání úvěrů na pokrytí provozních potřeb společnosti,“ říká i výrobně-technický ředitel společnosti Kámen a písek Český Krumlov Otakar Veselý mladší.

„Dochází tím k pokřivení podnikatelského prostředí. Bude docházet k omezování investic na úkor stabilizace společnosti tak, aby obstála v konkurenčním prostředí,“ souhlasí i jednatel Lomů Mořina, Radim Lex. „Tento nesystémový krok je krásnou ukázkou proklamované snahy vlády o zlepšení podnikatelského prostředí v Česku,“ dodává hořce ředitel LB Minerals Buvalič.

Převod financí na vázané účty je však spojený i s problémy a riziky, které nejsou na první pohled zřejmé. Jde především o znehodnocování uložených peněz.

„Úročení vkladů na vázaných účtech nepokrývá ani inflaci a peněžní prostředky se tak de facto znehodnocují. Další riziko vyplývá z hlediska zákonného pojištění vkladů u bank, které jsou ze zákona pojištěny pouze do 100 tisíc eur,“ upozorňuje Otakar Veselý mladší. „Částečně nám to také znemožňuje postupovat podle platných zákonů s ohledem na povinnost vedení firmy chovat se jako řádný hospodář,“ dodává k převodu na vázané účty výrobně-technický ředitel firmy Kámen a písek.

„Pro firmu je to samozřejmě nevýhodné řešení, kdy dochází k zátěži ze strany peněžního toku. To má další návaznost na řešení investic v rámci strategie směřování a rozvoji společnosti. Zároveň dojde k zhoršení situace při čerpání úvěrů od bank. A peníze uložené na vázaném účtu se budou znehodnocovat,“ shrnul výhrady těžařů jednatel Lomů Mořina Radim Lex.

Je však pravda, že ne všech členů Těžební unie se převod peněz dotkne stejnou měrou. „Pro naši společnost se o významnou změnu nejedná. Nebude mít podstatný vliv na hospodaření společnosti,“ reprezentuje druhý tábor Martin Netoušek, ředitel pro inženýrink ve firmě Českomoravský štěrk.

Názory členů Těžební unie na termíny, do kdy by měly být prostředky převedeny na vázané účty a na způsob výpočtu zvyšování poplatků za vytěžené nerosty přineseme zítra.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj