Doba čtení:1 m, 35 s
Nejvhodnějším zdrojem vody pro plnění zbytkových jam po těžbě hnědého uhlí v Ústeckém kraji je řeka Ohře. Uvádí to jedna ze studií o řešení situace v regionu, jejichž závěry se bude dnes zabývat vláda. Například pro zbytkovou jámu Vršany se ale nepodařilo nalézt udržitelné řešení pro stálou hladinu vody, trvalé čerpání vody do tohoto území je podle materiálu ekonomicky neudržitelné.
Budoucí jezero Libouš by se podle analýz mělo spojit s Nechranickou nádrží, která by tak měla zvětšený zásobní objem. Stát zvažuje možnosti vybudování přečerpávací elektrárny v lokalitě po lomu ČSA i instalaci fotovoltaických elektráren na vodní hladinu.
Čtěte také:
Zkameněliny z lomu na Mostecku budou v muzeu
Pozemky po těžbě uhlí využijí i Lesy ČR
Nejlepším zdrojem vody pro budoucí jezera by podle analýzy byla vody z Ohře. Ale její napouštění by stálo při současných cenách pro lokalitu lomu ČSA 780,8 milionu Kč a pro Bílinu 1,72 miliardy korun, uvádí materiál. Podle materiálu není možné nyní vytvořit na takové vícenáklady finanční rezervu z peněz těžařů.
Materiál také dodává, že není možné zatopit a provozovat jezero ČSA s výškou hladiny mezi 230 a 233 metry. Vodohospodářsky udržitelná je varianta s hladinou o 50 metrů níže.
Dokument, pokud jej vláda schválí, přikazuje zpracovat plán pro plochy, kde by se využila ekologická obnova, dále pak zpracovat technicko-ekonomickou studii propojení jezera Libouš s nádrží Nechranice, zahájit předprojektovou přípravu na instalaci pilotních fotovoltaických elektráren na rekultivovaných plochách či rozpracovat výpočty pro možnost výstavby přečerpávací elektrárny v lokalitě ČSA. Tyto úkoly, ale i další jako například projednání ekologické obnovy ploch s obcemi, krajem a státní báňskou správou, mají úřady provést do konce příštího března, v některých případech do konce června.