Doba čtení:3 m, 3 s
Vláda považuje dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 za klíčové. Sněmovna naopak tento plán odmítá a vyzývá k jeho revizi.
Premiér zatím vždy ve vší tichosti nerealistickým klimatickým nápadům Evropské komise ustoupil. Neprosadil tak například do materiálů EU souhlas s budováním jádra. Ač tvrdil, že prosadil. Souhlasil také v Evropské radě s Green Dealem. Nesmírně a zcela zbytečně tak oslabil českou jednací pozici. Bohužel v tomto duchu vládní materiály pokračují.
Čtěte také:
K přijetí Green Dealu by mělo být referendum
Zeleným nestačí ničit energetiku. Chtějí lidem vzít i maso
V rámcové pozici vlády České republiky k dokumentu „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu /kód Rady 15051/19, KOM(2019) 640 v konečném znění/“ v premiérově přístupu vláda pokračuje, když její stanovisko zní:
„ČR považuje cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 za klíčový.
ČR nepodporuje navýšení redukčního cíle EU do roku 2030 nejméně na 50 % a více.
ČR nesouhlasí s dalším radikálním navýšením ambicí emisních limitů pro nové automobily.
ČR připomíná, že každá země by měla mít právo zvolit si svou vlastní cestu ke klimatické neutralitě, včetně využití jaderné energie.
ČR bude prosazovat předložení revize směrnice o zdanění energií beze změny pravidel pro hlasování, tj. zachování jednomyslnosti, nikoliv přechod na kvalifikovanou většinu.
ČR upozorňuje na potenciální rizika a dopady této strategie, upozorňuje na finanční náročnost a na nezbytnost spolupráce na globální úrovni.“
Že jsou ve vládním stanovisku různá odmítnutí a upozornění a dokonce troufale tučně vysazený řádek, to na věci nic nemění. Česká vláda prostě také chce, aby byly členské země EU do roku 2050 klimaticky neutrální.
Naštěstí sněmovní Výbor pro evropské záležitosti projevil více troufalosti a přímo vyzval vládu k aktivnějšímu přístupu. Nejdůležitější body jeho usnesení jsou zde:
„Upozorňuje na to, že přechod na nízkoemisní ekonomiku nesmí mít dlouhodobý negativní dopad do ekonomik členských států, konkurenceschopnosti jejich průmyslu, sociální oblasti a nesmí ohrozit jejich bezpečnost.
Vyzývá vládu, aby iniciovala revizi ambiciózních cílů Evropské unie v oblasti přechodu na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku, obsažených v Zelené dohodě pro Evropu;
Žádá Komisi, aby provedla revizi ambiciózního cíle dosažení uhlíkové neutrality EU do roku 2050 a způsobu jeho dosažení.“
Usnesení tohoto výboru se berou jako usnesení celé sněmovny.
Ve svém druhém usnesení k tématu Green Deal výbor hodnotil materiál Evropské komise „Investiční plán pro udržitelnou Evropu – Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“. Tam byl ve svých prohlášeních ještě otevřenější, když odhlasoval, že:
„Konstatuje, že uvedené sdělení Komise – Investiční plán pro udržitelnou Evropu obsahuje jen vágní identifikaci zdrojů k realizaci cílů vycházejících ze Zelené dohody pro Evropu. Příliš ambiciózní cíle uvedené v dokumentu nejsou realisticky finančně pokryty, za realistický a uskutečnitelný tak nelze považovat celý Investiční plán pro udržitelnou Evropu.
Zásadně nesouhlasí s možností zavedení vlastních zdrojů rozpočtu EU z nerecyklovatelného odpadu z plastových obalů a z příjmů z dražeb povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, dále pak s využíváním flexibility v pravidlech pro koordinaci fiskálních politik členských států (Paktu o stabilitě a růstu) k podpoře investic do klimaticky neutrální ekonomiky. Zásadně nesouhlasí též se zavedením tzv. zelených dluhopisů a dalších snah ohrožovat stabilitu finančního sektoru apriorním dáváním přednosti „zeleným kritériím“ před standardními finančními ukazateli a parametry.
Je toho názoru, že je nezbytné z důvodu ohrožení konkurenceschopnosti evropských ekonomik a nedostatku prostředků ve veřejném i soukromém sektoru k nákladnému přechodu na uhlíkově neutrální EU odmítnout a výrazně přehodnotit Zelenou dohodu pro Evropu a na ni navazující Investiční plán pro udržitelnou Evropu.“
Ještě cennější však bude, až poslanci a senátoři dokážou celý Green Deal odmítnout. Souhlas europarlamentu a Evropské rady (premiéra Andreje Babiše) již Evropská komise má. Teď ještě potřebuje souhlas národních parlamentů. Nikoho dalšího.