Vládne nám Greenpeace, nebo kdo?

Greenpeace a čtyři další „ekologické“ skupiny chtějí definitivně donutit státy v EU k podrobení se jejich energetickému diktátu. Posloužit jim k tomu má i soud. Existuje proti tomu obrana?

Evropskou unii už pěkných pár let do značné míry řídí diktát nátlakové skupiny. Nikoli volení zástupci a vlády. Nyní se tyto skupiny rozhodly k rozhodující bitvě. Mám tím na mysli „ekologické hnutí“ Greenpeace a s ním spřízněné skupiny. O napojení řady z nich na lobbisty zelených technologií a zelené ideologie, jakož i napojení na penězovody zločinného ruského režimu již nelze pochybovat (zde, zde a zde). V obavě z toho, že by válka a nejen energetická krize mohly vlády přimět ke změně kurzu a odchodu od plánu Green Deal, který je v rozporu s technologickým pokrokem a fyzikálními zákony, chtějí, aby jim to předem zakázal soud. Tedy Evropský soudní dvůr, na který se chtějí obrátit, jestliže se svým požadavkem neuspějí u Evropské komise.

Greenpeace žádá Evropskou komisi, aby ze zelené taxonomie vyřadila jádro, skupiny ClientEarth, WWF, Transport & Environment a BUND mají stejný požadavek u plynu (zde). Bez ohledu na to, že produkce elektřiny je již nyní v Evropě spíše na hranici, ne-li pod ní. Bez ohledu na to, že fotovoltaika a větrné elektrárny nejsou schopné zajistit kontinuální dodávky elektřiny. Bez ohledu na to, že k vytápění zemním plynem není, zejména ve městech, alternativa. Bez ohledu na to a cokoli dalšího, jsou tyhle skupiny rozhodnuté, donutit státy v EU k tomu, aby se po uhlí zřekly dvou dalších stabilních zdrojů elektřiny (a tepla). Čímž by stabilním zdrojem energií zůstalo pálení štěpky a bioplynu a hydroelektrárny. Všechny tři tyto zdroje však mají velmi výrazně omezený potenciál. A nemohou tak fungovat jako záloha pro období, kdy OZE nedodávají (čili za tmy, za bezvětří, když je zataženo, především v zimních měsících). Což je dlouhodobě známý fakt.

Do roku 2030 se bez plynu a uhlí neobejdeme

Znemožnění financování jaderných a plynových projektů ze strany EU, a současně výrazně zkomplikované další financování, což je to, oč aktivistům jde, by znamenalo pokračující propad členských států do energetické chudoby a současně propad do nedostatku elektřiny a tepla. V kombinaci s válkou, vedenou na Ukrajině barbarsky imperiálním a nevyzpytatelným Ruskem je to recept na docela rychlý rozvrat. Jednotlivých států, EU i obojího současně. To má nějak posloužit vývoji klimatu na planetě? Vážně?

Protože se zbabělí politici nechali aktivistickými skupinami, často napojenými na ruské vlivové skupiny a zelené lobbisty k podpisu Pařížské dohody (ač ve volbách něco takového svým voličům sliboval jen málokdo), zahnali se sami do kouta. Dodržování dohod je možné vymáhat soudně a zelené bojůvky toho neváhají využít. Vlády členských států a Evropská komise tak mají v podstatě jen tři možnosti, jak při dodržování právních principů proti zeleným fanatikům a spolupracovníkům kdoví koho postupovat.

V první řadě, Evropská komise, na kterou tento útok míří nejdřív, jej musí jako nesmyslný a sebezničující odmítnout. A současně vyzvat členské státy k tomu, aby odstoupily od Pařížské dohody. Protože jakmile tak učiní, nemůže je nikdo nutit k dodržování závazků s ní spojených. Tím by se Evropská komise poprvé zachovala jako rozumně uvažující sbor. To se ovšem velmi pravděpodobně nestane. Zároveň nemá komise ani EU – zaplať Bůh za právo veta – možnost zabránit jednotlivým státům ve vlastní energetické politice.

Lidé chtějí šetřit energie. Využívají on-line rádce

Členské státy v takovém případě musí od Pařížské dohody odstoupit samostatně a co nejdřív. Tím odpadne možnost požadovat po nich její plnění. Jenže je otázka, která z vlád na to má kuráž? Ta české to nebude. Možná polská a maďarská? Někdo z Pobaltí? Belgie, Nizozemsko či snad mocná Francie, jež má bezmála tři čtvrtiny elektřiny z jádra a potřebuje tuto spolehlivou základnu opravit a omladit? Jestli se však utrhne první kamínek, mohl by strhnout lavinu. To by Evropany zachránilo.

Proti agresorům, což v případě energetiky aktivisté jednoznačně jsou, o to víc, že i nyní volají i po akcích občanské neposlušnosti (zde), je dobré zakročit i jejich vlastní zbraní. Tedy dát je k soudu. Kvůli soustavnému ohrožování národní bezpečnosti snahou o likvidaci spolehlivé zdrojové základny. Kvůli spolčení za účelem oslabení energetické soběstačnosti ve prospěch cizího státu. Protože co jiného je v důsledku jejich systematická snaha o likvidaci národní prosperity? Kdo bude mít odvahu zažalovat zelené skupiny jako první?