Doba čtení:1 m, 30 s
Ve středu ráno vicepremiér Marian Jurečka překvapil tvrzením, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit zpětně i pro letošek. O pár hodin později ministr financí Stanjura jeho slova dementoval s tím, že vláda se kloní k tomu, aby daň platila až od roku 2023. Uvědomují si ministři rizika svého diletantství?
Výroky takového kalibru z úst členů vlády totiž zásadně hýbají s kapitálovými trhy, ovlivňují ceny akcií a tím i majetek řady lidí. Je otázkou na právníky, zda nejde dokonce o porušení zákona.
A to je jen špička ledovce až bizarních zmatků kolem připravované daně. Tu, nebo přinejmenším její plánované parametry kritizují zástupci průmyslu i odborníci.
Stanjura sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Podle Hospodářské komory se při schválení daně zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory.
„Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení,“ uvedl například analytik XTB Jiří Tyleček.
Odborníci navíc důrazně varují, že choutky vlády na získání 85 miliard korun stojí na vodě. Ve skutečnosti to nejspíš bude výrazně méně.
Doba je těžká, energetická krize drtí domácnosti i firmy. Řešením ale rozhodně není to, že se vláda bude chovat jako slon v porcelánu. To nikdy nedopadá dobře. Stačí se podívat, o kolik se v posledních týdnech propadla třeba hodnota akcií polostátní energetické firmy ČEZ. Jen za včerejšek to po Jurečkově výroku bylo o více než 4,2 procenta. Vyjádřeno v penězích jde o desítky miliard korun.